Synky z Valašska mam rad. Su pohostinni, nehledi na peniz investovany do žradla a slivovice a pomožu, když je člověk v tisni. Teda jako ne tajak ten Člověk v tisni, bo tolik financi nemaju. Ale to je zase jiny přiběh.
Když skončilo leto, tak sem v tisni byl, bo bylo třeba zrobit korektury moji posledni knižky, ale mi se do teho nechtělo. Potřeboval sem kajsik odjet, aby tam bylo teplo, kdosik se o mě staral, vařil, nosil mi čerstve pivo a stare vino, abysem nebyl rozptylovany.
"Tuž se zeber a odjeď kajsik s Olinem!" doporučil mi kamoš z Valmeza. "O všecko se postara a ty budeš mět čas na robotu!"
Nevěřil sem mu. Za poslednich třicet roku sem byl s jakusik cestovku enem raz, bylo to počatkem devadesatek za cyganama v Rumunsku a od te doby sem už raději nic podobneho neabsolvoval...
Ale podlehnul sem. Tuž tady je vysledek cesty ze všema fotkama.
Knihy Ladislava Větvičky, včetně nejnovější"Kronika koronového podfucku" si možete pořídit zde.