top of page

Klid na Kavkaze može brzy skončit krvavě

Zatim je tu klid. Jak dluho bude trvat, zaleži enem na velkych strykach, keři maju prověřene nastroje na to, aby vyštengrovali male narody, aby se do sebe pustily.


Na jih od hlavniho hřebena Kavkaza su tři staty plně mezinarodně uznane a tři staty s omezenym uznanim - Gruzie, Armenyje a Azerbajčan na straně jedne, Abchazia, Osetyja a Karabach na straně druhe. Přesne nazvy se trochu liši, ale to neni podstatne.

Do poloviny devadesatek na těchto uzemich probihaly krvave boje a etnycke čistky, kde žadna ze stran neni bez viny. Přibližně od poloviny devadesatek bylo dosažene jakesik stability (podobně tajak na Balkaně po valkach v Jugošce). Stability bylo dosažene sice brutalně za pomoci vyvražďovani a vyhaňani tych druhych etnyk, nicmeně na čtvrt stoleti bylo dosažene stavu, kdy v každem statě žilo etnykum, kere tam podle nazvu patřilo. Tento stav byl kratce přerušen utokem Gruzincu na Osetyju v roce 2008, keři si diky podpoře velkeho ameryckeho stryka mysleli, že uzemi obsadi a znova zahrnu pod gruzinsku nadvladu. Samotnych Osetyncu se samozřejmě nikdo neptal. Podpora ameryckeho stryka ale byla enem na hubě a v okamžiku, kdy se velky rusky stryk postavil na stranu Osetyncu a zlikvidoval utočici jednotky včetně kličove gruzinske infrastruktury, bylo po valce a kromě pohraničnich přestřelek na azersko-armenske zajmove sfeře byl na Kavkaze klid.

Klid skončil po čtvrt stoleti na podzim 2020, kdy Azeři po dvouměsični valce obsadili skoro 70% Karabachu a enem diky natlaku velkeho ruskeho stryka bylo dosažene přiměři. Nebyt teho, dneska by už cely Karabch byl muslimsky a armenske obyvatelstvo by bylo etnycky vyčištěne nebo vyhnane pryč. To je v těchto krajach taky zvyk. Že je dobyti celeho Karabacha enem otazka času, je každemu jasne. Přiměři bylo podepsane enem na 5 roku.

Otazka Abchazie a Osetyje se stala opět aktualni pote, co Ukrajina vyzvala Gruzince, aby odevřeli druhu a třeti frontu a zebrali si uzemi, kaj žiju Abchazci a Osetynci, zpět. Gruzinska vlada se teho zatim zlekla a prohlasila, že bojovat se nebude, každopadně si nechala zadni vratka odevřene s tym, že se zepta svojich občanu, jestli chtěju znovuobsadit nezavisle republiky.

Valku udajně podle Izvestii podporuje enem 20% Gruzinu. Ovšem jak dluho tento postoj gruzinske vladě vydrži, je otazka. Jestli chcete zažit pohodu v Zakavkazsku, obavam se, že mate nejvyšši čas...








Kniha Zrnko písku o Čechoslovácích, kteří na pozvání dominikánského diktátora přijeli na počátku druhé světové války na ostrov Hispaňola a vybudovali zde tropický ráj, už vyšla, zatím v neoficiálním, samizdatovém vydání. Koho téma zajímá, může si ji pořídit na E-shopu Knihu chraň, nebo si o ni napsat autorovi: ladislav.vetvicka@centrum.cz
















Kommentare

Mit 0 von 5 Sternen bewertet.
Noch keine Ratings

Rating hinzufügen
Kaj mě ještě možete najit...
  • Facebook Social Icon
  • Instagram Social Icon
  • Facebook - Black Circle
  • Vkontakte Social Icon
bottom of page