Příšerný stav České republiky

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD 
MILOSLAV KALA 
PREZIDENT 
V Praze dne 28. května 2018 
  
Vážený pane prezidente, 
  
během našeho společného setkání při předání výroční zprávy našeho úřadu za rok 2017 jste mne požádal o  zpracování  příkladů problémů  v  hospodaření státu.  Tento  materiál shrnuje  některá  naše zjištění uvedená v kontrolních závěrech.

Přestože v uplynulém roce stát dosáhl lepších výsledků v oblasti veřejných financí, za závažnou považuje NKÚ skutečnost, že období hospodářského růstu není využito ke konsolidaci veřejných rozpočtů a ty se vzdalují od  zásad  dobré praxe. 

Původně  rozpočtovaný schodek  státního  rozpočtu měl  v roce  2017 dosáhnout 60 mld. Kč, ale výsledný deficit činil cca 6 mld. Kč. Rozdíl plánovaného a skutečného deficitu je cca 54 mld. Kč, což je menší rozdíl než v roce 2016, kdy činil 132 mld. Kč, přesto svědčí o nedůsledném a formálním sestavování státního rozpočtu a vytváření skrytých rezerv.

Tato fakta bych vytkl před závorku: Jak plní stát svoje funkce, když takto nedbale řídí svoji rozpočtovou politiku a rezignuje na fiskální politiku? Rozpočtovými operacemi má stát ovlivňovat agregátní poptávku, rozpočtová  politika má  ovlivňovat  rozdělení celkové  výroby  mezi spotřebu  a tvorbu  kapitálu, fiskální operace mají vliv na makroekonomické agregáty.

Na výsledné saldo státního rozpočtu měly vliv nejen hospodářský růst a efektivnější řízení likvidity státní pokladny, ale zejména malá investiční aktivita.

Na příjmech rozpočtu se negativně podepsal nízký příliv peněz z EU. Ke zlepšení čerpání nedochází ani v pátém  roce  aktuálního programového  období.  Hrozí významné  riziko,  že do  konce  období nebude realizován dostatečný počet kvalitních projektů, a nebude tak vyčerpána alokace příslušných programů. Výše prostředků  v žádostech  o průběžnou  platbu  odeslaných Evropské  komisi  dosahuje jen  12,3  % z hlavní alokace 570 mld. Kč, což je 72,6 mld. Kč. Výše prostředků proplacených konečným příjemcům se pohybuje na ú rovni 18,6 % z hlavní alokace, tj. 106 mld. Kč.

Neschopnost  efektivního čerpání  a  realizace kvalitních  projektů  vidím o  to  kritičtěji i  s ohledem  na budoucnost financování z fondů EU a významné ztráty, které naší republice hrozí. Přidělených, a tedy snadněji   dostupných  dotačních   prostředků   bude  stále   méně.   Pokud  budeme   chtít   tuto  ztrátu kompenzovat  čerpáním  z jiných programů  a  fondů Společenství,  budeme  muset být  schopni  kvalitou svých  projektů konkurovat  ostatním  žadatelům ze  zemí  EU. 

Bohužel  poznatky  z našich kontrol  řízení operačních programů v ČR mne v tomto směru nenaplňují optimismem.

České republice byly navíc zaslány dva „varovné dopisy“ o pozastavení proplácení prostředků ze strany EK a s požadavky na přijetí nápravných opatření v procesu administrace prostředků ze strany řídicích orgánů v České republice pro OP PIK a OP Doprava.

Vybrané problémy v hospodaření České republiky:

Stát dosáhl lepších výsledků v hospodaření SR, ale za cenu nízkých investic 
V roce 2017 bylo vyčerpáno pouze 48 % konečného rozpočtu kapitálových výdajů. Rozdíl mezi konečným rozpočtem  a  skutečností je  cca  90 mld.  Kč.  Jedná se  o  nejnižší investice  státu  za posledních  12 let. Investiční podpora státu byla v roce 2017 dokonce nižší než v letech ekonomické recese.

Administrativní náročnost, nízká výkonnost veřejného sektoru a byrokratická aplikace práva brzdí rozvoj společnosti.

Česká   republika  zůstává   podle   Světového  ekonomického   fóra   v hodnocení  konkurenceschopnosti ekonomiky na  31.  místě, ale  z pohledu  výkonnosti veřejného  sektoru  je ČR  až  na 100.  místě  ze  137 posuzovaných zemí.

Bez  zásadní reformy  aplikace  práva tak,  aby  se občan  dočkal  účinného, moderního  a  uživatelsky dostupného státu, bez modernizace soudnictví, bez zrychlení rozhodování a předvídatelnosti rozhodování úřadů  nelze změny  dosáhnout. 

Veřejný sektor  je  brzdou rozvoje  společnosti,  špičkou ledovce  je  délka vyšetřování a soudů např. s MUDr. Rathem, desítky let trvající přípravy výstavby klíčových dálnic nebo závislost státu na dodavatelích informačních systémů.

Stát není schopen realizovat výstavbu liniových staveb, energetických projektů, stimulovat a podporovat dostatečnou nabídku bytů nebo včas vysoutěžit výběr mýtného systému.

Společným jmenovatelem je fakt, že stát neumí čelit silným zájmovým skupinám. Pro  porovnání je  vhodné  připomenout, jak  efektivně  funguje obchod  s chudobou  v oblasti sociálního bydlení nebo byznys s exekucemi.

Připomínám i problematiku platů soudců a jejich navázání na průměrný plat ve veřejném sektoru, čímž byl vytvořen vztah, který je diskriminační, způsobuje neoprávněné rozevírání nůžek mezi soudci a zbytkem veřejné správy, citelné je to zejména u sociálních pracovníků, učitelů apod. Pro srovnání se stačí podívat na poměr platu soudců a učitelů v ČR a SRN. Přesto připravované programové prohlášení vlády deklaruje, že se ani touto zjevnou vadou nehodlá vláda zabývat.

Výstavba nových dálnic jako never ending story 
Příkladem,  jak lze  efektivně  zablokovat stát,  je  proces plánování,  administrativní  přípravy a  vlastní realizace  výstavby liniových  dopravních  staveb. Územní  příprava,  prosazení koridorů  nových  staveb a výběr optimální varianty trvá v průměru 13 let, řada staveb je však připravována i déle.

V letech 1998–2005 a 2011–2017 bylo ročně zprovozněno průměrně cca 16 km dálnic. Naproti tomu v letech 2006–2010 to bylo v průměru 56 km dálnic ročně. Reálné je v letech 2018–2020 zprovoznit pouze 52 km dálnic, což je v průměru pouze 17 km ročně místo plánovaných 25 km ročně. V roce 2015 činily celkové výdaje státu do dopravní infrastruktury 95 mld. Kč, v roce 2016 to bylo pouze 80 mld. Kč.

Pozitivní zprávou je, že v letech 2008 až 2012 stál kilometr dálnice 340 milionů Kč, kdežto v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů.

Stát v kleštích dodavatelů informačních technologií 
V České republice existuje 7 700 informačních systémů veřejné správy. Jejich pořízení stálo 110 mld. Kč a na  jejich  provoz je  ročně  vynakládána částka  25  mld. Kč. 

V roce  2017 dosáhly  výdaje  na ICT  jenom u ministerstev téměř 13 mld. Kč, ale skutečná hodnota výdajů je ještě vyšší.

Stát buduje systémy, které nepotřebuje a které nepoužívá, vytváří izolované systémy, které nezajišťují sdílení dat napříč orgány veřejné správy. Systémy jsou pořizovány a provozovány za velmi vysoké částky. Dodatečné  náklady na  úpravy  a  rozvoj  IS  (v důsledku  nepřipravenosti  projektů) několikanásobně převyšují náklady na jejich pořízení. Nadále přetrvávají problémy se závislostí na konkrétním dodavateli, což následně vede ke zvýšeným nákladům na rozvoj a k problémům s přechodem k jinému dodavateli.

Systémy jsou nepřátelské, dodavatelé investují spíše do udržení svého monopolního postavení než do poskytování kvalitních služeb.

Vybudování Centrálního registru administrativních budov stálo více než 550 milionů korun, přesto tento registr neposkytuje kompletní, správné a srovnatelné údaje, které by bylo možné využít při rozhodování v oblasti správy  nemovitého  majetku státu.  Celkové  náklady na  pořízení,  provoz a  rozvoj  nového informačního  systému pro  správu  prostředků z fondů  EU  (systém MS2014+)  překročily  870 mil. Kč. Systém je komplikovaný a neposkytuje vždy spolehlivé a úplné informace, což snižuje efektivnost řízení a koordinaci čerpání prostředků. 

Dalším příkladem budování  informačního systému,  který nenaplňuje očekávané přínosy, je Centrální úložiště elektronických receptů. Přestože náklady na vybudování CÚER dosáhly min. 318 mil. Kč, představoval počet vydaných elektronických receptů za období od srpna 2011 do října 2016 pouze 1,6 % z celkového počtu vydaných receptů.

V současné době dokončujeme kontrolu informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí, v jejím průběhu bylo podáno trestní oznámení a připravujeme další. Provoz ekonomického informačního systému MPSV měl původně stát 35 mil. Kč, úhrady za úpravy a změnové požadavky byly zaměstnanci resortu vyčísleny na dalších 94 mil. Kč.

Neefektivní výběr mýta – místo efektivního systému, právní bitva 
Výběr  mýtného je  projektem  založeným na  informačních  technologiích a  tento  projekt sledujeme  od počátku  jeho zavedení.  Dlouhodobě  upozorňujeme na  velmi  vysokou provozní  nákladovost  systému. V letech  2007 až  2016  dosáhly celkové  náklady  na zavedení  a  provoz mýtného  systému  více než 24 mld. Kč, přičemž MD vybralo na mýtném 78,5 mld. Kč. Průměrná nákladovost systému tak dosahovala přibližně  31  %.

Provozní  nákladovost,  tj. bez  započtení  nákladů na  pořízení,  činí  24  %.  V Rakousku  je provozován obdobný systém s nákladovostí pouze 12 %.

Původní   smlouva  měla   s vítěznou   firmou  skončit   v   roce  2016   novým  výběrovým  řízením.   NKÚ upozorňoval již v roce 2012 na zpoždění v přípravách zakázky na provozovatele systému pro další období. Nebylo vypsáno nové řádné výběrové řízení, ale v časové tísni byla smlouva s původní vítěznou firmou prodloužena do konce roku 2019. Současná situace okolo vítěze tendru na provozování mýtného systému po  roce 2020  není  příznivá a  termín  spuštění nového& nbsp ; s ystému  je  v ohrožení. 

Nabídky  podané ve výběrovém řízení však odhalují, že lze takový systém vybudovat a provozovat s nákladovostí okolo 10 %.

Plýtvání při nákupech ve zdravotnictví 
Systém nákupů ve fakultních nemocnicích, jejichž roční náklady se pohybují od 2,5 mld. Kč do 7,7 mld. Kč, je netransparentní. V letech 2014 až 2016 kontrolované nemocnice nakoupily léčiva za více než pět a půl miliardy korun bez zadávacího řízení, často formou nákupu přímo od výrobců či distributorů. Ve většině případů tato léčiva dokonce nakupovaly bez jakéhokoliv smluvního vztahu, jen na základě objednávek.

Fakultní  nemocnice  Plzeň nakupovala  v  roce 2016  léky  od více  než  dvou set  dodavatelů,  písemnou smlouvu  uzavřela ale  jen  s  34  dodavateli. Podobně  tomu  bylo  i  u ostatních  nemocnic.  Obdobně postupovaly nemocnice i při nákupu zdravotnických prostředků. V letech 2014 až 2016 nakoupila Fakultní nemocnice Plzeň zdravotnické prostředky za více než 1,2 miliardy korun bez zadávacího řízení.

Nemocnice Na   Homolce   zase  nakoupila   zdravotnické   prostředky  za   2,6   miliardy  korun   téměř   výhradně prostřednictvím své dceřiné společnosti bez soutěže. 
Systém  bonusů  patří k zavedeným  obchodním  praktikám a  lze  jej považovat  za  šedou zónu  českého zdravotnictví. Uzavírání individuálních smluv způsobuje u léků a zdravotnických prostředků velké cenové rozdíly. Nemocnice nakupují shodné léky za ceny s rozdílem i 33 tis. Kč za jedno balení, cena se pohybovala od 95 841 do 129 105 korun za jedno balení centrového léku. Je zcela běžná praxe, že jeden dodavatel prodává tentýž lék do různých fakultních nemocnic za různé ceny. Tentýž lék byl předražen o více než 60%.

U  zdravotnických  prostředků je  situace  obdobná, například  dvě  kontrolované nemocnice  nakoupily kardiostimulátory   a  kardiovertery   za   342  milionů   Kč   bez  písemné   smlouvy. 

Cena  stejného kardiostimulátoru od jednoho dodavatele se mezi nemocnicemi lišila až o 83  tisíc korun za jeden kus, cena se pohybovala od 85 tisíc do 168 tisíc korun za jeden přístroj.

Kardiovertery kupovaly nemocnice od jednoho dodavatele  s  cenovým rozdílem  až  520 tisíc  korun  za kus.  Tentýž  kardioverter tedy  stál  od 630 tisíc do 1,15 milionu korun.

Podporuje systém sociálního bydlení majitele ubytoven?  Stávající  systém sociálního  bydlení  je drahý  a  nefunkční. V rámci  podpory  bydlení MPSV  v období 2012–2016 vyplatilo 60 mld. Kč.

Kromě toho ještě MMR a Státní fond rozvoje bydlení vyplatily na podporu sociálního bydlení  ve  stejném období  1,8  mld. Kč,  ale  podpořily tím  pouze  2 647 bytových  jednotek. Naproti tomu Slovensko ve stejném období vyplatilo na dotacích do rozvoje bydlení 3,8 mld. Kč a podpořilo 27 897 bytových jednotek, z toho na pořízení nájemních bytů  bylo vyplaceno 3,2 mld. Kč a podpořeno 7 944 bytových jednotek.

Problém  sociálně   vyloučených   lokalit  se   dle   dostupných  údajů   zhoršuje.   V roce  2005   existovalo 310 sociálně  vyloučených  lokalit, ve  kterých  žilo cca  80  tisíc lidí,  zatímco  v roce 2016  existovalo 606 takových lokalit a žilo v nich cca 115 tisíc lidí.

Věda, výzkum, inovace – obří investice do cihel, malé výsledky ve vědě 
Úroveň  veřejných výdajů  na  výzkum, vývoj  a  inovace činila  0,65 %  HDP. ČR zaostává v počtu světově nejcitovanějších publikací, v získávání grantů European Research Council, ale i ve výsledcích aplikovaného výzkumu. ČR nedosahuje ani průměrné inovační výkonnosti, v roce 2016 obsadila 13. místo z 28 zemí EU. V této  souvislosti  jsme prověřovali  investice  do  vybudování 48  vědeckých  výzkumných center,  kde  se proinvestovalo 36 mld. Kč.

Podle odhadů bude na jejich provoz v době udržitelnosti nutné vynaložit ze státního rozpočtu dalších 24,4 mld. Kč. U nejméně pěti z jedenácti kontrolovaných center hrozí, že nesplní podmínky udržitelnosti a návratnosti investice.

Podpora  regionálního rozvoje  v rámci  meziobecní spolupráce  –  ukázka dočerpání  alokace  končícího programového období za každou cenu a na poslední chvíli

Cílem podpory bylo přispět ke zlepšení kvality života obyvatel cestou vzájemné spolupráce mezi obcemi a rozvoje místních partnerství. Místo toho vzniklo 258 strategií a 176 akčních plánů za 619 mil. Kč.

Tyto strategie nejsou závazné, nikdo je nepoužívá a jejich přínos je nejasný. Nelze vyhodnotit, zda vynaložené prostředky měly vůbec nějaký pozitivní dopad na kvalitu života občanů.

Omezená schopnost efektivně modernizovat ozbrojené síly

U  významných veřejných  zakázek,  které mají  zajistit  splnění cílů  koncepce  výstavby Armády  České republiky, dochází opakovaně k problémům při výběru dodavatelů, prodlužování termínů realizace nebo rušení  výběrových  řízení. MO  připravuje  od roku  2015  nákup 12  nových  víceúčelových vrtulníků  za 12,6 mld.  Kč. Přestože se do užšího  výběru  dostaly dvě firmy,  označila ministryně obrany  začátkem letošního   roku   původní  požadavky   arm&am p;aa cut e;dy   za  nesplnitelné   a   nechala  zadávací   dokumentaci přepracovat.  Obdobný  postup bylo  možné  zaznamenat i  v případě  tendru na  modernizaci  českého dělostřelectva  v hodnotě 1,3 mld.  Kč  bez DPH, kdy uzavření smlouvy s vítěznou  firmou bylo  nejprve odsunuto a počátkem letošního roku zcela zrušeno. Česká armáda investuje do akvizic, které nevedou k přezbrojení a plnění závazků k Severoatlantické alianci.

Podpora sportu nevede k podpoře sportujících 
Rozdělování prostředků na podporu sportu nevede k podpoře sportujících a podpora nesměřuje ani do vyrovnávání  regionálních  rozdílů. Celkem MŠMT v letech 2013–2015 rozdělilo přes 2,2 miliardy korun. Dotace byly poskytovány celorepublikovým svazům a sdružením, které podporu přerozdělovaly i tak, že si část podpory ponechávaly na svůj provoz.

Např. jeden z příjemců prostředků v roce 2013 čerpal 63 % dotace na úhradu mzdových nákladů.

MŠMT poskytlo dotaci i na akce, jejichž účel byl v rozporu s cíli programu. Dotace ve výši 1,3 mil. Kč byla poskytnuta na  projekt, který  spočíval v pořízení informační a  reprodukční techniky,  zejména počítačů a kopírek. Dotace ve výši 6 mil. Kč byla použita na vzduchotechniku v budově sídla organizace. MŠMT kontrolovalo využití  dotací  u příjemců  zcela  nedostatečně. V  letech  2013 až  2015  zkontrolovalo jen dotace ve výši 7,6 milionu korun, a to pouze u jednoho příjemce, navíc na dvě akce z let 2011 a 2012. 
Proces schvalování žádostí o dotace na podporu sportu byl netransparentní. Evidence doručených žádostí byla  neprůkazná,  poskytovatel akceptoval  neúplné  a nesprávné  žádosti,  které byl  povinen  vyřadit. Expertní komise pouze formálně schvalovaly seznamy akcí k podpoře. V této věci bylo podáno oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. 
Rozvolněné podmínky u podpory lesnictví umožnily dotace až ve výši 100 %.

Ani  po  letech poskytování  dotací  nejsou systémy  nastavovány  tak, aby  byly  prostředky hospodárně a efektivně využívány. Podmínky podpory byly nastaveny takovým způsobem, že umožňovaly příjemcům realizovat projekty bez ohledu na principy hospodárnosti.

V případě, kdy byl stanoven limit výdajů a byla vyžadována spoluúčast, rekonstruoval příjemce dotace lesní cestu za cca 3 tis. Kč za metr. Naproti tomu v případě, kdy finanční strop stanoven nebyl, stála oprava jednoho metru cesty více než 13 tis. Kč.

Tento systém ale umožňoval stavět i za ceny, které si žadatel o dotaci sám určil, a stát mu tuto částku uhradil. Jeden příjemce vybudoval např. pět pozorovatelen zvěře s průměrnou cenou 300 000 Kč za jednu.

Počet památek se zvyšuje, ale nedaří se zachraňovat ani stávající 
Počet památek se v ČR neustále zvyšuje, v roce 2016 jich bylo přibližně 41 tisíc. Primárním problémem památkové  péče  je výběr  architektonických  objektů k ochraně,  zajištění  rychlé a  efektivní  obnovy a následné využití zrekonstruovaných  objektů. 

MK v letech 2013–2016 vynaložilo přes 648  mil.  Kč  na celkem 915 akcí obnovy kulturních památek. MK uspokojilo pouze 26 % žadatelů.

Z důvodu nedostatku peněžních prostředků dochází k dělení projektů na dílčí akce a celková doba obnovy památek přesahuje v některých případech i 15 let; celý proces obnovy se nejen prodlužuje, ale i prodražuje.

Nedostatky ve vedení účetnictví státu mohou ohrozit rating státu 
Příkladem,  jak stát  realizuje  nákladné projekty,  může  být i  reforma  účetnictví. 

Nikdo  nedokáže  ani odhadnout,  kolik tato  reforma  stála a  stojí. 

Ministerstvo financí  ukládá  účetním jednotkám  řadu povinností.  Po upozornění  NKÚ  na jejich  neplnění  následně tato  zjištění  bagatelizuje a  označuje  je  za nevýznamná. Proč však tyto povinnosti ukládá?

V účetnictví účetních jednotek jsou takové nesprávnosti či neúplnosti zachycených informací, že omezují jejich využitelnost, zejména pak v souhrnných účetních výkazech za Českou republiku. 


Vážený pane prezidente, 
požádal jste mne o příklady plýtvání. Tento výčet není ani úplný, ani reprezentativní. Za dobu Vašeho mandátu jsme provedli více než 200 kontrol, prověřili jsme více než tisíc subjektů, podali  35 trestních oznámení, 199 oznámení o porušení rozpočtové kázně v souhrnné hodnotě 7,2 mld. Kč.

Předal jsem Vám již pět výročních zpráv, které obsahují syntézu našich kontrolních zjištění. 

Co  je ale  společným  jmenovatelem? Je  zřejmé,  že se  prosadila,  tak jako  v jiných  zemích, „post-truth politics“. Žádná fakta, ale emoce, žádná odbornost, ale public relations. Žádné komplikace. Řízení státu je pod silným tlakem ekonomických skupin, které mají jasně formulované zájmy, zaměstnávají nejlepší právníky a další odborníky, aby tyto zájmy prosadili.

Na straně státu vznikají komise a pracovní skupiny, vypracovávají se tuny analýz a hlavním zájmem je problém odsunout a nespálit se při jeho řešení.

Výsledkem je nepřehledný byrokratický systém, který lpí na otravných maličkostech a není schopen se vypořádat se zásadními strategickými rozhodnutími ani s notorickými potížisty.

Každé rozhodnutí soudu, úřadu nebo třeba školy je formálně dokonalé, často na desítkách stran a často nepochopitelné pro  „obyčejného  člověka“. Nedávno  jsem  četl rozsudek  soudu,  který se  obsáhle vypořádával s rozdílem mezi pojmy „sjednat úplatek“ a „zjednat úplatek“. Soud dospěl k závěru, že je to zásadní rozdíl. Myslím, že každý korupčník toho rád využije. 
To  je jen  střípek  ukazující, v jakém  systému  se  pohybujeme. 

Tradiční  byrokratické  instituce pracují relativně  uspokojivě  za předpokladu,  že  je prostředí  stabilní,  úkol je  relativně  snadný, každý  občan vyžaduje  tutéž službu  a  kvalita služby  není  tím nejdůležitějším  kritériem.  Reálná situace  však  těmto předpokladům nevyhovuje, vnější prostředí se stále rychleji mění. 
“Mým hlavním úkolem, je chránit mé národy před jejich  politiky”  jsou slova,  která  řekl rakouský císař a český  král  František Josef   I.  Habsbursko-Lotrinský  americkému  vyslanci.  

Myslím,   že  by  slušela i současnému prezidentovi. Snad s dovětkem, nejen před politiky, ale i soudci a úředníky… 

S úctou 
Miloslav Kala 
  
Vážený pan 
Ing. Miloš Zeman prezident České republiky Hrad I. nádvoří č. p. 1 
Hradčany 
119 08  Praha 1 

Dalši dřisty:

Proč nas mobilni operatoři furt odiraju? Všeci kradnú. Tak proč ne operatoři? Ale i tak se vždycky najdu hlupi, keři budu obhajovat, že v Česku platime za datove služby nekřesťanske penize. Doma už nam to ani tak nepřipadne, ale prašti vas to do oči hned jak vyjedete ven. SIMka zadarmo a neomezena data za 80,-Kč/měsic? V pohodě. Kd...
Od te doby, co musi hrat fotbalisti v hnusnych dre... Včera mě to zase pleštilo do očisek. Doma televizu nemam, a tak když sem v Lidovce na vršku Leninky zahlidnul zapas Rusko - Česko 5:1, bylo mi divne, že se nehraje třeti třetina. Až pak mi kdosik řeknul, že to neni hokej. Ještě horši, než sledovat taky zapas ovšem su chvilky, kdy musite posluch...
Rozhovor pro Parlamentní listy 28.listopadu 2017 Co si myslíte o tom, co se stalo na Českém slavíku ohledně skupiny Ortel? Nastala asi legrační situace, kdy pořádající agentura zjistila, že dorazivší počty hlasů neodpovídají dlouholetým očekáváním a v tom okamžiku se polekali, co všechno z toho může být. Co na to řeknou nahoře? A tak, bohužel,...
Tak se na ně musi… Tež vas otravuju? Ve dne v noci. Protivne pujčky, hypoteky, nabidky hader a cypovin, kere nepotřebujete. Ale běda, když vy cosik potřebujete. Malu pujčku, žadost o cokoliv... naraz se roztoči kolotoč byrokratyckych hratek, kere su nekonečne. Ale jak se zda, někteři prudiči reaguju rychle a r...
Rakusko se vraci k hulicimu normalu To je zajimave, jak multykulturni agenti celeho světa začnu hromadně brečet, když se jakasik země pokusi vymanit z jednotneho šiku multykulturniho šilenstvi. Zrovna u Rakusko by to člověk nečekal, ale jako prvni se pravě Rakušaci postavili proti fašistyckym metodam omezujicicm prava občanu a...
   

Komentáře

komentářů

Vaše osobní údaje budou použity k vyřízení publikování Vašeho komentáře, ke zvýšení spokojenosti po celou dobu procházení tohoto webu, a k dalším účelům popsaných na stránce ochraně osobních údajů