Kruhová teorie zla

Právě jste na Kavkaze. Pohybujete se v oblastech jako Írán, Ázerbájdžán, Náhorní Karabach, Arménie, Gruzie… Cítíte se bezpečně v souvislosti se situací v Británii? Dá se vůbec srovnat bezpečnostní situace v těchto dvou odlišných regionech?

Není to tak dávno, kdy jsem byl v Manchesteru, takže srovnávat se dá velice dobře. Zatímco v Íránu nebo Náhorním Karabachu se člověk cítí bezpečně, v Manchesteru to bylo jiné. A to nejen v souvislosti s nejnovějším, a rozhodně ne posledním útokem v Evropě.

Když se podíváte do historie, pak vidíte, že jak Británie, tak státy Blízkého východu a Střední Asie jsou na tom úplně stejně. Byl tam mír, pokud společnosti byly homogenní národnostně i nábožensky; a je tam válka, když dojde k útoku cizího národa či víry zvenčí (jako vždy v historii) nebo zevnitř (jako nyní ukazuje multikulturalismus).

Vezměte si jako příklad staré Arménské království, kulturu starou několik tisíc let. Zatímco ve střední Evropě se idioti tloukli šutry, v Arménii stavěli chrámy jako nikde jinde na světě a psala se literatura. Pak díky tomu, že se neubránili nájezdům silnějších sousedů, se Arméni museli smířit s tím, že je ovládají jiní, od Peršanů až po otomanské Turky. No a jak už to na celém světě chodí, když jsou dva a více kmenů na jednom území, je to jen otázka času, než dojde k bodu zvratu, kdy životaschopnější kmen vyvraždí muže a přivlastní si ženy toho slabšího. Tak to na světě vždycky bylo a vždycky bude, ať už si multikulturalisti myslí o té své ideologii míšení ras a národů, co chtějí. To prostě nefunguje a jen zločinec dopravuje na vlastní území příslušníky jiného národa, rasy či víry.

V Británii ale přece neprobíhá válka, navíc ojedinělé útoky neprovádí někdo zvenčí, ale naopak rodilí Britové, jak se zdá z aktuálních informací.

Ale to je přece o to horší, ne? Mně je jedno, jestli nějaký Salman je Pákistánec nebo Afghánec v první nebo páté generaci. Potvrzuje to jen teorii o tom, že ti lidé se tam nemůžou cítit šťastni ani v několikáté generaci. Divíte se jim? Srovnejte nádherné pákistánské vyhřáté hory s nudnou a deštivou krajinou ve Walesu… teď to trochu zveličuju. Ale mě nezajímá, jestli ten člověk má britský pas. Mě zajímá, jestli je Velšan, Ind, Polák nebo Litevec. V Británii probíhá válka, jen to tak na první pohled nevypadá. Ten model je všude stejný: 1. Mírový stav jednoho národa a jedné víry – 2. Okamžik, kdy dochází k infiltraci jiného národa a jiné víry – 3. První konflikty poté, co nový kmen dosáhne jistého stupně infiltrace – 4. Bod zlomu a etnická/náboženská čistka – 5. návrat do bodu jedna.

Takový Náhorní Karabach je nyní krátce po bodu 4, kdy na počátku devadesátých let došlo k válce a etnickému i náboženskému vyčištění regionu. Dnes se uvnitř Karabachu i na druhé straně uvnitř Ázerbájdžánu cítíte naprosto bezpečně. Osobně jsou Turci z Ázerbájdžánu i Arméni z Karabachu skvělí lidé. Turci si to bohužel komplikují svou islámskou ideologií, ale to je jejich volba. Pokud tuto ideologii nechtějí exportovat ven, já s ní nemám vůbec žádný problém. Dokonce zastávám názor, že islámská ideologie je pro některé regiony přínosem.

Británie je o krůček pozadu, je teprve v bodě 3. Dochází k prvním konfliktům poté, co nové kmeny dosáhly jistého stupně infiltrace a někteří začínají mít pocit, že to trvá moc dlouho a je to třeba urychlit. Bod zlomu a etnické čistky budou dalším bodem; a já nejsem přesvědčen o tom, že vítězem bude Angličan a Velšan. Ale tento stav může trvat desítky i stovky let, než dojde k bodu zlomu.

Podívejme se sami na sebe. Bod dvě a tři, kdy se mezi nás infiltroval germánský kmen, trval skoro 600 let. Vydrželi jsme to dlouho. Bod zlomu a etnická čistka přišly náhle v rozmezí let 1938–45. Jen díky příznivé geopolitické situaci se nám to podařilo otočit a etnicky byl odražen dobyvatel. Dnes jsme v bodě 1, kdy na našem území mírově funguje jeden národ. Bohužel, kolotoč nezastavíte, zase tady jsou užiteční idioti, tentokrát hlásají multikulturalismus, k infiltraci nedochází zvenčí, změnili taktiku a chtějí nás infiltrovat zevnitř. A vše se bude opakovat…

Ale to můžeme probrat, až se vrátím domů do Slezska a na Moravu… originalni umistěni tady, (pokračování zde)

Ladislav Větvička

Zdroj: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=608001

Dalši dřisty:

Po socialismu internacionalnim a nacionalnim žijem... Koncem loňskeho roku jsem stravil přijemne chvile ve společnosti Martiny Kocianove a vysledkem našeho žvatlani je nasledujici rozhovor pro jeji pořad "Kupředu zpatky do minulosti". Na konci minulého roku zaujal mnohé z vás rozhovor s reportérkou Lenkou Klicperovou a to nejenom vyprávěním osobní...
Amman, hlavni město Omanu, rodiště Kofiho Anana "Kaj vališ, Ladik?" volal na mě Jarek, jeden z nejchytřejšich štamgastu knajpy Na rožku, když mě viděl s batohem.  "Do Ammanu", odpověděl sem, bo sem věřil, že ho na hodinu uklidnim, bo bude hledat, kaj to je. Spletl sem se. "Á, Amman. Hlavni město Omanu, rodiště slavneho černocha Kofiho ...
Hovory s policejnim ředitelem Mladí nepřečtou azbuku, anglicky mluví s bídou a to je hrozný průser, pronesl Ladislav Větvička 05.12.2018 12:34 Do dalšího dílu pořadu Na prahu změn, který vysílá banskobystrický Slobodný vysielač, byl pozván známý ostravský bloger Ladislav Větvička. Pořad Na prahu změn moderuje bývalý ...
Nejprospěšnějši osobnosti pro českomoravský prosto... Ne, neni to oficialni pruzkum veřejneho miněni. Ale jistu vypovidaci hodnotu to ma. Hlasovani se dosud učastnilo přes 1200 respondentu, což už je čislo, kere standardně použivaju agentury pro pruzkum veřejneho miněni. Jestli se tež chcete zučastnit ankety s otazku: "Kdo byl nejprospěšnějši osobno...
Pruser na trase tramvajky č. 5 Byl příjemný dubnový večer. Na tramvajovou zastávku dobíhala maminka s kočárkem. Řidič počkal. Na této lince vždycky čeká. Toto není tramvaj jako každá jiná. Řidiči jsou vlídnější. Cestující se mezi sebou znají. Tato linka je nejkrásnější v Ostravě. Průvodčí venku zapíská, řidič zavírá dveře a vydáv...
   
loading...

Komentáře

komentářů

Vaše osobní údaje budou použity k vyřízení publikování Vašeho komentáře, ke zvýšení spokojenosti po celou dobu procházení tohoto webu, a k dalším účelům popsaných na stránce ochraně osobních údajů