Amman, hlavni město Omanu, rodiště Kofiho Anana

„Kaj vališ, Ladik?“ volal na mě Jarek, jeden z nejchytřejšich štamgastu knajpy Na rožku, když mě viděl s batohem.  „Do Ammanu“, odpověděl sem, bo sem věřil, že ho na hodinu uklidnim, bo bude hledat, kaj to je. Spletl sem se.

„Á, Amman. Hlavni město Omanu, rodiště slavneho černocha Kofiho Anana, šefa OSN, kery kamošil s Madlenku Korbelovu a za jeho vlady byly s pomoci OSN hezky etnycky vyčištěne Rwanda, Bosna a došlo k zazrakum, kdy tři baraky spadly po narazu dvuch letadel. A za to dostal Nobelovku. Amman znam. Tam sem taky nikdy nebyl“, zasnil se Jarek…

Řikal sem vam, že Jarek je chytry jak cyp.

To ovšem neznamena, že bysem Jarka zebral s sebu. Letenky už byly stejně kupene. Přimy let Praha – Amman a zpatky za 1.400,-Kč. Tuž nekupte to.

Amman. za pul hoďky ste u Scypleho mořa, za kerym žiju Židi, na severu je kusek do Syrije, na vychodě nedaleko do Iraku a Saudi Arabije, kde se možete nechat rozpustit.
Amman je ve dne škaredy…
…a v noci tež.
Jedine, co je na něm pěkneho v noci je to, že teho moc neni vidět a ty barvy temu dodaju zvlaštni kouzlo. V popředi jedina pamatka – stare řimske letni kino.
Jeden z nejznamějšich hotelu (Jasir Ararat se zde ovšem nenarodil, jmeno ma podle rodiště na upati velke hory Ararat. Tady enem chvilu bydlel, než se stal teroristu, pak bojovnikem za svobodu a pak laureatem Nobela)
Jestli je cosik v Ammanu krasneho, tak to su lidi. Třeba ja, v obleženi mistnich.
Pak se mi libila jedna mlada dvojica…
Jeden stary tlusťoch…
Jeden policajt učici se starořimsky pozdrav…
Jeden Arab, trapici se pomyšlenim, že ma židovsky frňak…
Jedna Aranka…
Mistni ženy nesu škarede, pravě naopak.Bohužel, jejich ideologie jim přikazuje zabalit se do baliciho papiru od hlavy až k patě.
Takže jedine, co je vidět, je taky vypoukly pyšček, a to fakt neni hezke…
Stara, mlada, všecko jedno. Všimněte se baťovskych cen v pozadi.
Jidlo je užasne! Nic zvlaštniho na něm nehledejte, prostě je z čerstvych surovin z tržnice.
Nakladane ogurky na arabsky zpusob…
Nejruznějši humusy,
…zelne listy…
….falafely…
…a to všecko se da zapit ejlem z jedineho ammanskeho mikropivovaru. Pivo vyborne, kvuliva vladnouci ideologii zbytečně drahe (0,5l v šopu za cca 80,-Kč)
Ammansky lid ma rad svojeho krala a kral a tym padem i lid je tolerantni. Možete se kupit vino, arak, rum aji pivko…
…oči vam ošetři židovsky optyk…
…neni problem najit si klidne misto k modlitbě, když už vas mečeni mujezina přestane bavit…
…kostely su opravene, tiche a krasne…pravě tak sem to zažil v Syrii, než byla napadena mezinarodnimi zločinci, pravě tak pry byl rajem na zemi i Bejrut…
…enem Kristus na to všecko hledi a raději mlči. V teto zemi naštěsti neni ropa, kral nechce přestat použivat dolar a neni tu žadna ruska zakladna, tak snad by mir mohl ještě zepar roku vydržet…
Sympatyje uprchliku su na straně popravenych vudcu…
Staři uprchlici z Plasteliny a Iraku vzpominaju na stare dobre časy…
Tam, na druhe straně Scypleho mořa, je bajna Plastelina. Dnes součast Izraela.
Bye bye… pětimilionovy Amman z nadhledu…

No a pokud budete mět večer čas na barevne pohyblive obrazky, pak su tady: 

 

Dalši obrazky:

– Jordanska Petra & Plastelina

– Bezpečnostni opatřeni

– Židovske zakazy

– Tlamy z Plasteliny

– Židi, Arabi a Čechoslováci 

Dalši dřisty:

Srebrenicke horory a vrtěni psem… Medyjalni scena je jasna. Vlevo hodny Bosňak, vpravo zly Srb. Hodny Bosňak se pětrazy denně modli a střila do vzduchu. Zly Srb se na Bosňaka tři roky krvežiznivě diva, a pak mu během třech dnu zebere flintu, zmuchla kobereček, osum tisic hodnych Bosňaku v červencu roku 1995 zakeřně postřila a zah...
Blba generace Kdysik davno sem si robil srandu z dnešnich mladych a popsal jejich srandovni chovani v textu "Zkurvena generace". Nebyl myšleny zle. Oni za to nemožu, že su taci srandovni. Zme to bohužel my, kdo tuto generaci zkurvil. Bohužel, situace mezi mladyma je horši, než si myslime. Multykulturni debiliz...
Nebyli a ani to nemohli byt hrdinove… Andy prohlasil, že umřeli tři hrdinove. Soryjako. Nemam rad, když se devalvuju slova, v tomto připadě "hrdina". Hrdinove su třeba Gabčik, Princip, Mašin. Synci, keři šli do boja a věděli, že šance přežit je skoro nula. Přesto šli. Ten, kdo padne při vykonu svoji profese, si zasluži uznani, uctu, ...
Švýcarsko, náš vzor Švýcarsko - země se sedmimilionovou populací má armádu o síle 1.365.220 vojáků (údaj z roku 2010). Profesionálních je z nich pouze 3,600 příslušníků letectva, speciálních jednotek a výcvikových instruktorů. Ostatní jsou příslušníci milice. Každý dospělý muž při dosažení věku 19 let „vyfasuje“ od stá...
Baba z Bledu – vrchol slovinske filmove tvor... Tak sem pravě podruhe zhlidnul komisionarně oceněne dilo Baba z Bledu. Podle nazvu se jedna o slovinsky film, kery pravě ziskal jakesik oceněni. Rad se divam na filmy, kere odborna krityka označuje za umělecky hodnotne. Dycky si řikam, že tymto zpusobem ta umělecka, chytra komisa doručuje k...
   

Komentáře

komentářů

Vaše osobní údaje budou použity k vyřízení publikování Vašeho komentáře, ke zvýšení spokojenosti po celou dobu procházení tohoto webu, a k dalším účelům popsaných na stránce ochraně osobních údajů