Komu totalitni zakazy pseudokoronokrize pomohly: Čierne more

To se mi libi, jak se všeci ofrkli, že jim Červenaček s Drajfusem a jejich partu konečně laskavě umožnili nenosit hader na pysku a tvaři se, že je všecko v pořadku, nic se neděje a před nama su skvěle zitřky.

Před nama žadne skvěle zitřky nesu, ale kriza, jaku svět neviděl a celosvětovy pruser. Že vam vrchnost dala na chvilu vydechnut, to neznamena, že vam ohlavku za chvilu zas nepřitahne. Kdo si myslite, že bude splacat gigantycky dluh 500 milijard, holoto!?

Přesto su obory, kere dokazaly v tym totalitnim jaře 2020 aspoň trochu využit situace. Pokud totiž naraz byl čehosik přebytek, pak to byl čas. Naraz byly zavřene hospody, mladi nemohli šmatlat po hytlermarketach, mnozi nechodili do roboty, a tak kdo teho dokazal využit, ma fčil kus roboty za sebu.

Všimnul sem si teho u muzikantu, keři když nemohli hrat a chlastat, což jim obvykle vyplňovalo 99% času, tak začali skladat muziku a texty. Třeba kapela mladych, perspektyvnich chlapcu z porubske kapely Čierne more, kere sem slyšel po dluhe době naživo minuly vikend v Třebkach, zrobili skok kupředu, jaky by jim aji stachanovci zaviděli. 

Vzhledem k multykulturně vstřicnemu nazvu si ji všimly neziskove organyzace a nabizi vyřizeni grantu k turne po ameryckych městach, aby aji boraci ameryčti poznali, jake to može byt hezke, když spolu lidi multykulturně žiju, bily respektuje černeho, čisti mu buty a tak.

Připomeňme si je čerstvě nahranu skladbu Mesocain, kera je (jak jinak u rockove kapely) o lasce:

A tak sem oslovil autora skladeb teto perspektyvni kapely, basnika Vitězslava Hrčku a zeptal se na dalši plany.

Vitězslave, na uvod obligatorni otazka – jak napadne mladeho, perspektyvniho muzikanta jako si ty založit si kapelu a vylezt s ňu před lidi?

Jako ptáš se, jak vznikla kapela Čierne more? To je jednoduché, není to moje první kapela. Když jsem křtil svou druhou sbírku básní, tehdy mecenáš který se o křest staral, prohlásil, že se nebude účastnit ani podporovat akci (tím myslel křest té knihy) na které hraje kapela, která se jmenuje Chátra99 (to byl náš tehdejší název). Nevím zda to bylo jen proto, že se stýkal se spoustou chartistů, nebo mu to přišlo jen nefer, že mu nenechali nějakou trafiku a ta kapela by mu to připomínala.

To chapu, bo si myslím, že by si nikdo neměl dělat legraci z tak posvatne věci, jako byla Charta77.

Ale to nemělo s Chartou nic společného, spíš jsme tímto názvem popisovali naše tehdejší image.

To nevadi, ale kdosik by si mohl splest Chartu s Chatrou a co by na to řekly děcka ve škole, že?

Tak to mi bylo jedno, co by řekly, tehdy bylo školství ještě v pořádku, nebylo inkluzované a děti dokázaly rozlišit, co to znamená, když přehodíte dvě písmenka ve slově. To by byl problém dneska, kdy musí mít asistenty, aby naučily ty haranty sčítat jablka s hraškama, ale to je jiný příběh.

My jsme museli tehdy vymyslet název kapely nové, protože kvůli dlouhému a nesrozumitelnému názvu té sbírky, kterému navíc nikdo nerozuměl, na tom křtu nikdo nechtěl zahrát. Musel jsem se tedy do toho se svými kluky pustit sám.

Proč tam nikdo nechtěl hrat?

Sbírka se jmenovala prostě: „jaké že krásno může být v hospodě prázdné a hlavně nesmutněme pro Ty, co znají věci dané, jako že hlava nedostižná zdá se být i pro dítě elektrické a jiné nářky. Ale ti pitomci tomu nerozuměli.

Mi to připada jako fajna předni strana sbirky. Ale proč si cely text basňe dal jako jeji tytul?

To teď neřeš, to není důležité. Důležitý byl nový název kapely, aby prošel u mého tehdejšího mecenáše. Sešli jsme se tedy v kultovním porubském restauračním zařízení „U Dudáka“, shodou okolností tam měl jeden z našich bývalých členů i sraz se svými spolupracovníky svářeči. Do té chvíle jsem netušil, že i v tomto těžkém oboru se vyskytuji velmi oduševnělé osoby. Když jsme tak dlouhé chvíle trávili vymýšlením nezávadného názvu, lopotili se jak za komunistů na uteperce, vypadlo z jednoho z těch milých svářečů: „ …a proč ne Čierne more?“ A bylo vymalováno.

To bych do svařeča tež neřek…

Já také ne. Tehdy jsem ještě netušil jak hluboký význam dáme tomuto krásnému názvu kapely. More totiž není jen prázdny výraz, který používají romové a dnešní zkažená mládež, je to slovo z hlubokým poselstvím pro dnešní svět, slovo vyjadřující všeobjímající lásku a ve spojeni z hlubokými texty kapely tak i nadčasový názor. Názor který jednou naši fanoušci budou chápat, jako novodobou bibli.

Aha, tak toho už asi nechame, že. 

No tak jo, tak aspoň ještě řeknu současné složení kapely, ať to je zaznamenáno pro historii: Vítězslav Hrčka (ex Katka a pistolníci, Death Vševěd), Alan Švejk Hudeček (BuřinkyIII, Úspěch), Tomáš Bartus a Zbyněk Frajer Vinkler (The Třebky)

No, to tak kohosik zajima. Mate aspoň jakesik plany do buducna?

Ne.

A jakysik hit, kerym byste chtěli prorazit v multykulturni Ameryce?

Zdechni.

Napodobně. Děkuju za rozhovor.

   
loading...

Komentáře

komentářů

Vaše osobní údaje budou použity k vyřízení publikování Vašeho komentáře, ke zvýšení spokojenosti po celou dobu procházení tohoto webu, a k dalším účelům popsaných na stránce ochraně osobních údajů