Co je na tym divneho, že statni bezpečnostni služba bude vyučovat dějiny?

Kura, čeho sem se to dočkal? Kdyby mi kdosik v řijnu 89 řeknul: „Tu maš kličky a jdi na naměsti Lidovych milici zvonit“, asi bych na něho čuměl jak puk. Asi bych se zeptal: „Proč? Co tym změnim?“

„Hodně teho změniš, synku. Naměsti Lidovych milici bude naměstim Masaryka a minyster školstvi nebude poskytovat informace a služby Statni bezpečnosti, ale Bezpečnostni informačni službě“.

Asi bych se zamyslel a jebnul ho pantokem. Ze mě si nikdo nebude robit srandu, tu maš ty kličky a strč si je viš kam.

Takže zme to dopracovali tak daleko, že minyster Plaga beseduje s šefem statni bezpečnosti Koudelkou. Kura, ještě jeden do party a už by to mohl bejt docela slušnej oddil, co?

O čem tak asi ti synci besedovali? Co to je ten rusky pohled v dějepise, kery je třeba změnit? Viděl bych to asi takto:

„Sudruh Koudelka, mam tady par navrhu ze sve zahradky, abyste mě už nemusel v přišti zpravě BIS jmenovat.“

„Hovořte, sudruh Plaga.“

„Valku zahajilo Rusko kratce po podepsani paktu Molotov-Molotov. Sovětsky svaz ovladali imperialistyčti Rusove, jako čuvačsky Němec Lenin, Gruzinci Stalin s Berijou, Židi Trocky s Andropovem, Ukrajinec Brežněv nebo Polak Dzeržinsky.“

„To je dobry začatek, pokračujte.“

„V kultuře Rusove ničeho nedosahli, a když, tak to byly plagijaty. Rusky balet je kopie Harapesa, Čajkovsky a Stravinsky kopirovali německu hudbu, Gogol s Dostojevskym německy romantyzmus a Repinovy obrazy su enem kopie ze života kozackeho a burlackeho naroda. vznikle na zakladě žadosti od tureckeho sultana.“

„Nezapomeňte přidat do osnov, že v Ermitaži su dila nakradena ruskyma okupantama.“

„Samozřejmě, sudruhu Koudelko. To přece každy vi, že rušti okupanti, kere narodni socialista Hitler těsně předešel v utoku na sjednocenou Evropu a zabrzdil rozšiřovani komunyzmu na čtyři roky, přinesli do Evropy bidu, nespravedlnost a mor.“

„Dobře. S tym morem to nepřehaňejte, sudruhu Plago. Vite, co vaše jmeno znamena v angličtině.“

„Vim. Pohroma.“

„Tak vidite. Tak se snažte, aby po vas cosik zustalo.“

Ladislav Větvička, zaměstnanec Minysterstva Pravdy a Lasky