Dnešni Rusko vypada jinak, než jak nam ho představuju…

Z rozhovoru pro Parlamentni listy 15.8.2018:

Podle příspěvků na vašem FB právě teď cestujete po Rusku…

Ano. V souvislosti se 100. výročím Velké války jsem si naplánoval cesty po mnoha zemích Rakousko-Uherské říše a jako poslední cestu jsem si splnil dávný sen – podívat se osobně do míst, kde naši vojáci bojovali v legiích, kde jiní naši vojáci bojovali za Františka Josefa a kde se formovaly základy politického uspořádání Evropy (a dnešního světa). Snažil jsem se být co možná nejvíce v kontaktu s místními lidmi. Proto jsem chodil pěšky, jezdil stopem, vlakem i na kole a mluvil s mnoha lidmi bývalé monarchie. Na elektrickém kole jsem projel přes tisíc kilometrů po Haliči, Bosně, Uhrách. Největší vliv na mně ovšem zanechává právě aktuální cesta Povolžím od Gruzie přes Krasnodar, Caricyn (Stalingrad, Volgograd), Saratov až do Tatarstánu. Právě tady Jaroslav Hašek trávil svá léta občanské války v Samaře, Bugulmě a dalších místech. Je to zkušenost, kterou doporučuji všem, kteří si chtějí udělat vlastní názor. A nestojí ani moc peněz. Letenka do Gruzie stojí okolo 1000 Kč, zpáteční z Kazaně jsem pořídil za 2500 Kč. Ale lidé místo na kavkazské pobřeží Černého moře raději létají do Egypta, tam je prý bezpečněji.

Jak se podle vašich zkušeností, podle toho, co tam každý den vidíte, lidem v dnešním Rusku žije?

Byl jsem v Rusku naposledy v době před ukrajinskou krizí v roce 2013. Pak se v souvislosti s protiruskými sankcemi a pádem rublu veškerý obchod s Ruskem zhroutil. Jen pro brněnskou softwarovou společnost, kterou jsem v té době na východě zastupoval, to znamenalo milionové ztráty, které se nikdy nedají nahradit.

Po dvaceti dnech a po projetí dvou tisíc kilometrů Povolžím musím konstatovat, že Rusko udělalo za posledních pět let obrovský skok vpřed. Začala konečně fungovat státní správa a samospráva, ve městech je čisto a pořádek. Jsou znát investice do infrastruktury. Stav komunikací se výrazně zlepšil. Počty lokálních produktů na tržištích, v supermarketech vzrostly mnohonásobně. Sankce Rusku prospěly, lokální výrobci nahradili chybějící produkci z tzv. Západu. Zajímalo by mě vyčíslení ztrát naší ekonomiky z opuštěného trhu. Ale to nám naši politici nikdy nespočítají, že? Rusové samotní se nezměnili. Všude se tak jako kdysi setkávám s vřelým přijetím a s tisíci otázkami, proč se k nim chováme nepřátelsky. Jejich vztah k nám vždycky byl a zůstává pozitivní. Rozumí tomu, co Sovětský svaz provedl ve vztahu k naší zemi po roce 1968, ale nechápou naši totální podporu anglickým a americkým výmyslům.

Jak tedy dnes lidé v Rusku žijí?

Ekonomicky to musel být po roce 2014 velký šok. Měna se zahraničními intervencemi zhroutila na polovinu. Představte si, kdyby se dnes ze dne na den zvedl u nás kurs eura na 60 Kč/€. Veškeré zahraniční zboží by se naráz obchodovalo za dvojnásobek. Že to Rusové ustáli, berou za ukázku vnitřní síly národa a jsou na to hrdí. Ten, kdo ztratil, jsme byli my. Život v Rusku není jednoduchý, lidé vydělávají okolo 12 tisíc Kč měsíčně, přitom ceny v obchodech jsou srovnatelné s našimi. Ale struktura nákladů je samozřejmě jiná než u nás, za byt místní dávají okolo 1500 Kč měsíčně, benzín stojí okolo 15 Kč/litr. Lidé žijí, baví se, cestují, sportují, obchody jsou plné zboží tak jako před krizí. Na ulicích hrají rockové kapely i harmonikáři. Rozvíjí se malé podnikání. To podnikání, které u nás už patnáct let naše byrokracie tvrdě potlačuje.

Co říci na to, že mnozí Rusko stále označují za obrovskou hrozbu? Jak vy toto vnímáte?

Za hrozbu komu? A čemu? Není naší hrozbou spíše nekontrolovaná imigrace lidí, kteří nenávidí naše hodnoty? Neschopnost dodržovat právo a pořádek padni komu padni? Hodnoty ruských lidí, právě tak jako hodnoty našich lidí i hodnoty původních obyvatel Evropy jsou totožné. Dá se za pár dní pochopit mentalita dnešních ruských obyvatel a objektivně vyhodnotit jejich vztah k vládě a výsledkům vlády Putina? Nedá. Abych mohl něco opravdu objektivně hodnotit, musel bych tady žít. Ale dokážu porovnat stav kdysi a nyní. Vidím změny, ke kterým tady došlo. Dnes se zapomíná, že ten průser, ke kterému tady došlo, je sto let starý. Je to sto let, kdy agent německé rozvědky s krycím jménem Lenin vstoupil po mnoha letech opět na území Ruska. S vagónem plným zlata nebo peněz pro své soukmenovce. To oni rozvrátili ruské impérium. Kdo dnes ví, že v občanské válce zahynulo 8 milionů lidí, což je čtyřikrát více než za celou dobu ruského angažmá v první světové válce?

Pokračovani rozhovoru pro Parlamentni listy 15.8.2018 tady.