Mucha v sodovce

Jedněma z tych, keři su dočasnyma vitězama prvni faze doby koronove (než přide zima, cela ekonomika se zesype a prohrajem všeci), su čtenaři. Hlavně teda ti, keři za posledni roky nasyslili haldy knižek, kere nestihali přečist.

Za dobu nejtvrdšiho totalitniho koronorežimu, kdy platil zakaz vychazani, byly zakazane hospody a žandári bili lidi, keři bez svoleni uřadu vyšli ven, sem měl taky strach, že sem viděl 24 filmu, na kere sem roky neměl čas a přečital 12 knižek.

Zlata korona.

Prvni knižku, keru sem zebral do ruky, byla knižka povidek blogařky Štěpanky Bergerove Mucha v sodovce (v originale Moucha v limonádě). Věnovala mi ju už v letě 2019, ale fakt na ňu nepřišla řada, až fčil. Bylo to přijemne osvěženi, 28 povidek, kere su idealni pravě fčil na dovolenku k mořu nebo na plaž chudych na hlučinske štěrkovně, zaleži jak to mate letos naplanovane.

Prvni usměv na rtu přišel už u uvodni povidky Mucha v sodovce, ale knižka neni enem o smichu. Někdy vas to dostane do pořadne deprese, ale tak to ma u spravne knižky byt. Překvapive vyustěni mnohych povidek musi byt pro klasickeho čtenařa šokujici.

Mezi povidkama su jak filozoficky zajimave věci jako Šeste přikazani, Laska motyli, Baječně bezpečny Valentyn neb