Narodil se Helmut, chlop z Prajzke, Kapitola I.

Helmut byl šťastny člověk. Enem si nejsem uplně jisty, že o tym věděl.Narodil se ve žhavem letě roku šedesat sedum v prajzkych Ludgeřovicach. Lidi okolo byli vlastně tež šťastni, když se na to podivame z dnešniho uhla pohledu. Ale tenkrat o tym tež nevěděli.

A tak se tvařili otraveně a nadavali na zkurvene horko leta šedesateho sedmeho. Netušili, že nasledujici leto bude vic jak horke. Ale to je v zemich Koruny česke už taky zvyk. Nadavame na to, co je okolo nas, přestože si nežijeme zle a vubec nejsme schopni odhadnut, jake hruzy se na nas ženu.

Kdosik by řekl – no a co? Však tež nezme žadni jasnovidci ani prognostyci, ni?

A tak valciři, Helmutovi susedi, valili každe rano z Ludgeřovic na Novu huť, kera tenkrat nesla jmeno Klementa Gottwalda, nemanželskeho parchanta jakesik posluhovačky z Vyškova. A každe odpoledne, po osmi hodinach stravenych u rozžhavenych kokil a ingotu nasedali do rozžhavene dřevěne tramvajky čislo 1 z Přivoza do Hlučina, později do rozžhaveneho autobusa čislo 56.

Ani valciři tenkrat netušili, že leto nasledujiciho roka bude ještě žhavějši. Kdo by to tež tušil?