Nechte zpivat Hnizdily!

Dobře si pamatuju tu dobu. Nemoh sem čitat Škvoreckeho, Mňačka ani Havla. Pry to nebylo v zajmu strany. Byli odstřiženi od komunykace. Bylo mi to divne. Pokud přece režim chtěl přesvědčit narod o sve pravdě, mohl to zrobit.

Měl všecky propagandystycke prostředky po ruce - televizu, radyjo aji tisk. Režim ale asi měl strach, a tak jine hlasy umlčoval nebo vyhaňal.

Ale řikal sem si, že se mě to netyka, bo se jednalo o stare spisovatele (a muzikanty) a fčil se cosik takeho nemože stat. A pak přišel počatek osumdesatek. A zakazali Jasnu Paku. A Pražsky Vyběr. A na Portu nepustili Jarka. A pak přišel zlom, bo zakazali Mišika.

Mišika? Kura, čemu tym kurvam bolševickym vadil Mišik? Vždyť nerobil nic hrozneho, co by ty bolševicke hlavy mohlo ohrozit. Přesto ho zrušili. A pak ho laskavě povolili. A zas zrušili. A buzerovali na každem rohu. A pak přišel převrat, o kerem zme si mysleli, že zme si ho zrobili sami a vycinkali kličama. A mysleli zme si, že take prasarny se už nemožu stat, bo zme naraz nejenom mohli čitat Škvoreckeho, Mňačka, Vaculika, ale aji ten chlop z Hradečku, kery bral fenmetrak, byl nevěrny všem svojim babam a jehož divadlu nikdo nerozuměl tenkrat ani dneska, se stal prezidentem.

A naraz fčil, zhodu okolnosti dva dny před svatkem svateho Havla se dozvidam, že novodoby bolševik se chysta zakazat publikovani jinych než schvalenych nazoru Hnizdila, Hamplove, Tomanka... Takže to znamena, že zme se zas nepoučili z minulosti. Furt tady mame trockisty. Už nemaju rudu knižku, jejich partaj se jmenuje jinak, než komunystycka, nebo dokonce ani žadnu partaj nemaju, ale chovaju se uplně stejně tajak ti bolševici před listopadem.

Styďte se, hovada!

Nechte zpivat Hnizdily!

Ladik Větvička, zatim ještě furt povoleny hlasatel Mlade Fronty Fčil, Poruba

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil