Srandy s mladyma cypama

„To mi nemožete robit, chlopi, nekraďte cypum ty exkrementy, vždyť mi kura všeci mladi zdrhnu ještě ve zkušebni době,” nadaval pry štajger.


Mlady cyp na šachtě, to byl vždycky idealni cil pro drsnu haviřsku srandu. Jak by nestačilo, že cyp poprve obleče faračky, sfara tisic metru pod zem a zamaže se pysk od uhla. Byvalo sučasti přijimaciho rituala, že staři haviři uvařili mlademu cypovi zelňačku. Taka zupa na poctivem špeku robena dokazala sama o sobě nastartovat zrychlene procesy v těle člověka. Ale to byl enem začatek. Po sfarani dostal každy cyp přednašku, v kere mu staři vysvětlili, jak se žvyka bago a všeci se to mohli naživo vyzkušat. Když byl mlady přiliš drzy, bylo mu doporučene žvykaci tabak polknut. Proces nastartovany zelňačku tak byl ještě urychleny. Jak asi tušite, na šachtě nebyly prostory určene k tym potřebam, každy šel do nejtmavějši časti chodby, dřepnul a konal tak, jak bylo třa. Současti vstupni přednašky bylo upozorněni, aby každy po vykonani potřeby dobře zkontroloval svuj produkt, bo čim je menši, tym je větši přitomnost metanu a tym padem se musi rychle opustit šachta. Nejdrsnějši staři haviři pak vyčkavali v temne časti chodby s lopatu, keru v prave chvili podstrčili pod zadek cypa a ještě než se cyp natahnul faračky, zmizeli aji s lopatu. To ste měli vidět hruzu v očach mladych haviřu a rychlost jejich uprku, když si posvitili za sebe – a tam – nic.


article_photo

A vese