Už je to 74 roku, co amerycka armada osvobodila kusek řišske župy Sudety
top of page

Už je to 74 roku, co amerycka armada osvobodila kusek řišske župy Sudety

To je hrozne, jak to leti. Ale neda se nic robit, je třeba si to furt připominat, aby kohosik nenapadlo tvrdit nam, že Němci byli ti hodni a my ti zli.


Povinně slavici dny su za nama. Nejdřiv byl svatek všech socanu, bo 1. maj oslavoval velice rad jak socialista Hytler, tak socialista Stalin, o našich socanach ani nemluvě. No a pak proběhnul druhy svatek, kdy 7. května byl podepsany mir, pak byl podepsany ještě raz 8. května, ale na Vychodě to slavi až 9. května, bo už bylo po pulnoci. Cyp aby se v tym vyznal.

Tež nechapu, proč se to s těma svatkama nezrobi jak v Maďarsku – když svatek připada na prostředek tydna, je automatycky posunuty na ponděli nebo patek, takže Maďaři maju pokažde prodlužene vikendy, zatimco my mame rozbity cely tyden. Sice stary saper Vodička řikal, že každy Maďar može za to, že je Maďar, ale některe napady nemaju špatne, třeba ten s tym plotem, ale to je zas jiny přiběh.

Vraťme se k valečnym rokum. Všecko začalo 23. srpna 1939, kdy se dohodly dvě socialistycke velmoci a rozdělily si Evropu. Socialistum vychodnim připadlo Pobalti, Besarabia a kusek Finska. Se socialistu zapadnim si pak planovali rozdělit Polsko. Jenže při tym děleni Polska socialistovi zapadnimu nečekaně vyhlasila valku Anglia, což se nečekalo, bo Čumbrlin s Hytlerem osobně podepsali necely rok předtym smlouvu, že na sebe Angličani a Němci už nikdy nezautoči.

Po pravdě řečene Angličani opravdu nezautočili, zustali schovani za bukem, pravě tak jako jejich francušti kamoši, kromě teho, že vpadli do nejbližši německe vesničky a ukradli Němcum, keři byli na šichtě, horska kola.

No a pak už se nedělo nic zajimaveho. Socialista vychodni si přesně podle dohody převzal Pobalti, Besarabiju, kusek Finska a svuj dil Polska. Všecky, keři měli IQ vyšši jak 100 pochytal, odvezl do Gulagu nebo přimo postřilal, bo ve valce neni čas ptat se kdo je kdo.

Pak ovšem socialista zapadni dostal strach, že socialista vychodni ho chce napadnut, a tak nečekal a socana vychodniho překvapil. No a dal už to znate. Amerycke banky uspěšně financovaly obě strany tajak za prvni valky a čekaly, až se socani vychodni se zapadnima vzajemně vystřilaju.

V zimě a na jaře roku 1945 osvobodila/okupovala* Ruda armada Slovenský štát, amerycka armada osvobodila/okupovala* kusek německe řišske župy Sudety a na některych mistach aji kusiček Protektoratu Čechy a Morava (třeba Plzeň/Pilsen*). Při postupu padlo celkem 116 ameryckych synku hlavně při osvobozovani českeho města obyvaneho německymi sudruhy Cheb/Eger*, bo němečti sudruzi se osvobozeni nechtěli podrobit a tvrdili, že se neciti špatně a že to je jakysik omyl. Pak ještě Ameryčani trochu bojovali v Plzni, ale dal podle dohod nesměli a tak praktycky cely Protektorat a zbytek Sudet osvobodila/okupovala* Ruda armada. Ta zase podle dohod s Benešem odvezla zařizeni mnoha českych fabrik a s sebu si odvezla tisice statnich přislušniku byvaleho Československa, kere dočasně umistila v Gulagach, kde se jim dostalo zvlaštniho zachazeni a žili dobře a spokojeně, dokud neumřeli. Obvykle umřeli brzy, třeba Augustyn Vološin, byvaly šef Podkarpatske Rusi v červencu 1945, nebo armadni general Vojcechovskyv roce 1951. Československa vlada ani socialista Beneš proti odvlečeni několika desitek tisic našich lidi nikdy neprotestovali.

Amerycke i sovětske ozbrojene sily opustily uzemi Československa na podzim 1945. Byli zme jedinou zemi středni Evropy, kera zustala bez osvobozujicich/okupačnich* vojsk. Rakusku se to povedlo až v roce 1955. A tak za všecko, co se po roce 1945 dělo na našem uzemi, zme zodpovědni sami sobě si. Za odevzdani Podkarpatske Rusi do sovětskeho otroctvi, za okleštěni demokracie, za voleni komunystu v roce 1946 aji za jejich mirovy přechod k moci o dva roky později. Sami zme si zkurvili naš stat, sami věšali a zavirali ty, keři měli jiny nazor. Na sovětske poradce bych to nehazal. Kromě tych, co nas pak znova přišli osvobodit/okupovat* o dvacet roku později. Ale to je zas jiny přiběh.

Tuž připomeňme si oběti všech armad, kere vyhaňaly narodně socialistycka německa vojska z uzemi byvaleho Československa. Bo ti synci si to zasluži.

Ladislav Větvička, valečny zpravodaj Mlade Fronty Fčil, Berlin

* Nehodici se škrtněte

Kaj mě ještě možete najit...
  • Facebook Social Icon
  • Instagram Social Icon
  • Facebook - Black Circle
  • Vkontakte Social Icon
bottom of page