Pondělní větičky 05.01.2026 - Skutečným cílem současné americké administrativy je uchvátit ropu a další zdroje

---

Větičky Ladika Větvičky

PSÁNO PRO

RADIO UNIVERSUM

Hlas lidu z FB: „Pávek – nejlepší čtecí zařízení od roku 1989“.

Hlas lidu z FB: Jak na tuto bezprecedentní urážku Ukrajiny vůči České republice odpoví náš stát? Vyhoštění ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je minimum. Měly by následovat zdaleka důraznější odvetné opatření. Masivní deportace Ukrajinců, kteří nejsou dostatečně loajální naší zemi, nulová sociální a zdravotní podpora. Ani korunu na Ukrajinu. Nic. Je to zásadní otázka respektu naší země.

Štěpán Kotrba: Ministr zahraničí Petr Macinka by měl dát ukrajinskému velvyslanci za jeho drzost 48 hodin na opuštění země, stáhnout čekého velvyslance a ponížit ukrajinské zastoupení v Praze na chargé d'affaires. Předseda parlamentu je jeden z nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Česko není ukrajinská kolonie.

Ve Verchovoj rade si místní poslanci mohou hodnotit Česko jak chtějí, v Praze bude diplomatický personál zachovávat dekórum dle Vídeňské úmluvy. Stejně neumí nic jiného než žebrat.

Michal&Petr: Americká armáda včera provedla bezesporu perfektní vojenskou operaci, když přepadla rezidenci venezuelského prezidenta Nikolase Madura, a odvlekla ho i s jeho manželkou bez vlastních ztrát do Spojených států, aby tam oba byli po právu silnějšího spravedlivě odsouzeni. A tahle událost může kupodivu pro USA představovat začátek skutečně velkých problémů.

Vidlák: Tak nám Spojené státy nevyprovokovaně zaútočily na Venezuelu. V souladu s americkým právem, ale bez souhlasu Kongresu. Kdo v tom vidí nějaký rozpor, ten je pod vlivem ruské propagandy. Putin je proti Trumpovi břídil – nařídil v roce 2022 svým vojákům, aby zaútočili na vojenské letiště Hostomel… Trump svým vojákům nařídil, aby zaútočili na prezidentský palác a vůbec na všechny zvolené představitele země. Efektivita, vole! Ale jinak může být Putin spokojený. Když to může dělat americký prezident, vyčítat ruskému prezidentovi větší zdrženlivost mohou jen hloupí Evropané. Jinak nikdo.

Nicolas Maduro byl Američany zajat a proběhlo to tak hezky, rychle a v klidu, že se člověk neubrání myšlence, že to vlastně bylo domluvené. Pár hodin před zahájením venezuelské operace Trump jednal s čínským zmocněncem pro Latinskou Ameriku… Američtí rambové prostě přistáli u prezidentského bunkru (!!!), sebrali Madura i s chotí a vůbec k tomu nepotřebovali žádné zrádce… totiž spojence… uvnitř. Na amerického mariňáka je krátký i beton a ocelové dveře. Na to jsou jen dvě možné odpovědi. Buď je Madurův režim extrémně neoblíbený i u jeho vlastní hradní stráže a nebo sledujeme předem připravený scénář.

Jindřich Rajchl: Počítám, že všichni lepševici v České republice mají právě teď z amerického vojenského zásahu USA ve Venezuele pořádně zamotanou hlavu.

Pokud totiž prohlásí vojenský zásah bez mandátu Rady bezpečnosti OSN na území jiného suverénního státu z důvodu organizovaného narkoterorismu za legitimní, pak jen těžko mohou označit vojenskou operaci Ruské federace na Ukrajině z důvodu sílícího nacismu a především osmileté kyjevské genocidy vůči ruskojazyčné menšině na Donbasu za agresi v rozporu s mezinárodním právem.

Naopak většina objektivně smýšlejících lidí musí uznat, že onen podkladový důvod je v případě rusko-ukrajinského konfliktu ještě výrazně silnější.

Jinými slovy - buď by nyní měla kavárna začít vyvěšovat venezuelské vlajky, začít pořádat sbírky na nákup zbraní pro "napadenou oběť", požadovat vyloučení amerických sportovců z olympijských her a vydání Trumpa do Haagu, nebo sklapnout paty a pusu ohledně konfliktu na Ukrajině. A to je sakra těžká volba. Počítám, že Dominik Hašek je z toho už teď zmatený jak lesní včela.

Samozřejmě očekávám stokrát omleté výmluvy, že "tohle je něco jiného". Ne, není. Je to naprosto stejné.

V jednom i druhém případě si vojenská supervelmoc přisvojila právo uplatnit svou sílu vůči jinému suverénnímu státu bez mandátu Rady bezpečnosti OSN z důvodu, jenž považovala za legitimní. Buď tedy nyní obojí odsoudíme, nebo obojí schválíme.

Vše ostatní by bylo jen čirým pokrytectvím.

Libor Vondráček: Bez ohledu na to, jak škodlivý a ohavný byl režim ve Venezuele, by bylo nebezpečné tvrdit, že právo změnit tento režim má nějaká jiná země světa. ‼️ Právo měnit režim a vládu ve své zemi náleží pouze venezuelskému lidu.

Musíme mít na paměti, že precedens, který vytvořilo tímto postupem USA bez mandátu rady bezpečnosti OSN, může v budoucnu dopadnout na jakoukoliv zemi světa. Podle stejné šablony si svou vojenskou intervenci bude ospravedlňovat kdekdo vůči kdekomu.

Zatím nemáme dost informací, abychom to mohli nějak více hodnotit. Určitě ovšem můžu říct, že není dobrý nápad zahodit principy kvůli momentálním cílům.

Jan Tománek: Vlastně je ten scénář až trapně stejný a neustále se opakující – skoro by člověk řekl, že jim to už musí být trapné, ale když ono to DOKONALE funguje.

Stupeň 1: Evropské a zdánlivě „demokratické“ státy je třeba ovlivňovat trochu sofistikovaněji – k tomu slouží neziskovky, ta správná média, dehonestace té nesprávné opozice a případná pomoc s financováním ovlivňování voleb. Přesně z toho pak obviníme opozici.

Podařené příklady: Rumunsko

Nepodařené případy: Maďarsko

Česká a Slovenská republika jsou myslím přeně někde na půl cesty mezi „podařeným“ a „nepodařeným“…

Stupeň 2: Trochu „ostřejší“ země dovolují i trochu „ostřejší“ ovlivňování – občas střelba do demonstrandů, krvavá revoluce, které se ale přemaluje na růžovou, oranžovou, nebo jakoukoli jinou…

Podařené příklady: Ukrajina

Stupeň 3: Země, které nikomu nebudou „chybět“ a kde není potřeba moc demokracii řešit. Do takových zemí lze vtrhnout silou s nějakou směšnou záminkou (zbraně hromadného ničení, teroristé, drogy…) Zabít, nebo sesadit a odvést jejich vůdce a dělat, že se nic neděje…

Podařené příklady: Irák, Lybie, Venezuela…

Ve všech třech případech pak přichází fáze II

Na řadu se dostávají média a ta lidem vysvětlí, jak se na to „správně“ dívat a co si myslet. Nesmíte ukazovat žádné civilní oběti, je dobré, udělat z vojáků hrdiny. A vše vylíčit krásně žůžově a cool – tleskající a štěstím plačící davy mladých a maminek, které jsou rády, že se zbavily „diktátora“…

A nakonec přesvědčíte Svět, že místním lidem vlastně pomáháte a dosadíte nějakou svoji „demokratickou loutku“, která plní vaše zájmy.

A jak řekl správně Henry Kissinger: „Amerika nemá trvalé přátele nebo nepřátele, jen své zájmy.

Hotovo a bez války máte obsazenou zemi, která vám bude dodávat suroviny (většinou ropu a zlato…), nebo vám jinak pomáhat. A když to náhodou nevyjde, tak se stáhnete a zkusíte to jinde, ale stále stejně…

Štěpán Kotrba: Bývalý šéf Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger poznamenal, že americké útoky na Venezuelu podkopávají argument pro zákaz ruského vměšování do ukrajinských záležitostí.

SOSP: Na Slovensku v prosinci přijali novelu trestního zákona, kde přibyl paragraf „popírání anebo zpochybňování mírového uspořádání po 2. sv. válce, které vzniklo na základě právních aktů reprezentativních orgánů Československé republiky anebo Slovenské národní rady“. Maximální sazba pro popírače je půlroční vězení. Úprava samozřejmě míří na ty, kteří by zpochybňovali poválečné Benešovy dekrety.

Když jsme zakládali SOSP, shodli jsme se, že nejsme příznivci žádné trestní perzekuce za verbální projevy – s výjimkou konkrétních výhrůžek násilím, šíření dětské po*nografie a podpory terorismu (čímž většina lidí rozumí propagaci a napomáhání násilným aktům proti civilnímu obyvatelstvu, tedy např. to, co často provádějí islamističtí extrémisté v západní Evropě, nikoli hospodské žvásty o házení vlády do Vltavy).

Nyní opět společně diskutujeme - o tom, zda má být hodnocení historie důvodem k omezování svobody projevu. Jak se na to díváte vy?

Vadim Petrov na Radiu Universum o devadesátkách a úplnému otevření republiky: Ne, absolutně se to nepovedlo. My jsme šli přesně cestou jako všichni – hloupě, naivně – poučení jsme ignorovali, nebyli jsme schopní ho aplikovat. A to bylo i v ekonomické oblasti, když jsme otevřeli trh, tak jsme sem pustili nejenom organizovaný zločin, ale pustili jsme sem kapitál, který přichází tam, kde jsou příležitosti a tam to vyzobe. A tady to vyzobal. My jsme se zbavili všeho, co tady mělo nějakou cenu, a teď to patří nadnárodním korporacím. A organizovaný zločin šel ruku v ruce. My jsme společnost otevřeli a nebyli jsme schopní mít nějaké pojistky, ochrany, obrany. Otázka by byla, Martino, jestli bychom toho byli schopní teď, nebo jestli by toho byl někdo schopen.

Ježišmarjá, my jsme byli hloupí. My, kteří jsme byli muzikanti – já nebyl v disentu, ale pohyboval jsem se v prostředí undergroundu – my jsme byli strašně nezkušení, nevzdělaní. A lidé, kteří byli v mezinárodních zahraničních obchodních společnostech, v pézetkách, tak oni pracovali s úvěry, s penězi, s valutami, s devizami – to všechno oni uměli. My jsme dostali maximálně příslib do Jugoslávie, když jsme měli štěstí – a tam lítaly milióny. Oni si s tím nedělali hlavu. Pro nás tehdy milión – to byly nepředstavitelné peníze – ale tito frajeři z pézetek to uměli, znali se a dohodli se mezi sebou.

Mimochodem, ten rozhovor je skvěly cely. Jak budete mět čas, rozklikněte si ho…

Jan Stránský pro Parlamentní listy: Nikdy se nám nedařilo tak dobře jako dnes, navzdory tomu, že si třeba stěžujeme. Kdyby naši rodiče měli polovinu toho, co máme my, tak by nevěděli, co s tím dělat. Řešíme druhou dovolenou, třetí kreditní kartu, kam máme jít ven na večeři podruhé v tomto týdnu. Žijeme většinou déle, možnosti neskutečné. Máme 70 let blaha, což jsme v Evropě nikdy nezažili,“ popsal Stránský pozitivní stránku existence současného lidstva. Přidal však i tu negativní. „Do tohoto blahobytného prostoru se vytvořil návykový produkt, který je cíleně vymyšlený tak, abyste v něm zůstal. Je to mobilní telefon, iPhone, sociální sítě a internet. Programy jsou vytvořené tak, abyste zůstal v tom světě, aby se neustále stimulovala látka, která se jmenuje dopamin. Je to látka v našem mozku, která se stará o to, abychom se cítili dobře nebo abychom chtěli víc. Když jdeme do kasina a vyhrajeme, dopamin jde nahoru. Chceme zase dávku dopaminu,“ vysvětlil lékař.

Současný trend je podle něj neudržitelný, něco se musí stát. Svět je tak propletený, že z jakékoliv menší krize se vytvoří celý řetěz nepříznivých událostí. „Někdo někde fyzicky nebo metaforicky vypne proud a všechno to spadne. Bude nejen metaforicky, ale fyzicky tma. Přestanou fungovat bankomaty, letadla, policie, nemocnice, vlaky, internet, mobilní telefony, prostě všechno,“ varuje Stránský.

Richard Permann: Střípky z prohlášení Trumpa po operaci na ovládnutí ropných polí a dalších nerostných surovin ve Venezuele:

,,Spojené státy chtějí promlouvat do toho, jak se bude Venezuela v budoucnu vyvíjet."

„Nemůžeme riskovat, že někdo jiný převezme Venezuelu, aniž by měl na mysli dobro venezuelského lidu.“

„Chceme mír, svobodu a spravedlnost pro velký venezuelský lid.“

,,K zahájení spektakulárního útoku byla použita drtivá americká vojenská síla, ve vzduchu, na zemi i z moře. A byl to útok, jaký lidé neviděli od druhé světové války.“

„Šlo o jeden z nejpůsobivějších, nejúčinnějších a nejsilnějších projevů americké vojenské síly a kompetencí v americké historii.“

 „Žádná země na světě nedokázala dosáhnout toho, čeho Amerika dosáhla včera, nebo upřímně řečeno, v nedávné době.“

„Armáda Spojených států je zdaleka nejsilnější a nejděsivější armádou na planetě, se schopnostmi a dovednostmi, které si naši nepřátelé sotva dokážou představit.“

„Amerika nikdy nedovolí, aby cizí mocnosti okrádaly náš lid nebo nás vyháněly z naší vlastní polokoule.“

 „Podle naší nové strategie národní bezpečnosti nebude americká dominance na západní polokouli už nikdy zpochybňována.“

Nemohu si pomoci, ale tenhle člověk je duševně chorý. Jeho touha dokázat Američanům a celému světu, že je "nejúžasnějším" americkým prezidentem všech dob a zároveň nový "Mesiáš mírotvůrce", je obrovským nebezpečím pro celou planetu. Tohle podařené "dobrodružství" proti armádičce třetího světa, ho bohužel přesvědčilo že je neporazitelným "vtělením" Alexandra Velikého, a dalo mu sebevědomí, že si může dovolit cokoliv a nikdo ho neporazí.

A to je velice nebezpečný koktejl sebestřednosti, nabubřelosti a hlouposti. Mám obavu, že se to bude snažit promítnout i do konfliktu na Ukrajině, kde samozřejmě narazí kosa na kámen. A další problém nastane ve chvíli, kdy Čína splní své předsevzetí, že Tchaj-wan je neodlučitelně čínský. Trumpův pocit neporazitelnosti nyní dává daleko větší šanci pro celosvětový konflikt, než před touto smutnou událostí a váleční štváči z EU si to určitě dobře uvědomují a zkusí toho zřejmě využít.

Dmitrij Medveděv: Maduro opakovaně prohlásil, že skutečným cílem současné americké administrativy je uchvátit jejich ropu a další zdroje. A Trump se tím ani netají. Co k tomu říct? Je to lex fortissimum, neboli právo nejsilnějšího. Ale pak řekněme našim ‚soudruhům ze slunného Pindostanu‘ upřímně: teď už nemají co ani formálně vyčítat naší zemi. I když zajetí Nicoláse Madura a jeho manželky jen posílí zuřivou nenávist vůči gringům v Latinské Americe.“

Ladik Větvička, Poruba, Knížectví slezské

----------------------------------------------------

Přátelé,

Byl to zajímavý rok.

Děkuji vám za celoroční podporu!

Pokud vám pořád dělá tato forma "Větvovske publicistyky" radost a a dopřáváte si Větičky ke kávě, pomyslete i na autory a podpořte naše úsilí, protože nikdo jiný než vy to neudělá.

DĚKUJEME!

DALŠÍ VĚTIČKY ZDE

"Bůh žehnej dílu našemu"

Ladik