Páteční větičky 06.02.2026 - Václav Klaus jako ministr životního prostředí - a PePu107 trefi šlak
- Větva
- před 13 hodinami
- Minut čtení: 9
Karvinský deník: V Dole ČSM skončila slavnostním vyvezením posledního vozíku těžba černého uhlí v Česku. Slavnostní, podle mnohých spíše smuteční akt si nenechalo ujít ani několik politiků, na dálku pak poslal děkovný vzkaz horníkům i prezident Petr Pavel. Lidé ho však vypískali.
Slavnostní, podle jiných smuteční akt doprovodilo svým projevem několik řečníků, mimo jiné generální ředitel OKD Roman Sikora, hejtman Josef Bělica či třeba ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který přislíbil, že bude podepisovat dekrety, kterými umožní důstojnou rentu i těm horníkům, kterým chybělo odpracovat třeba jen několik směn. Na dálku poslal vzkaz určený horníkům i prezident republiky Petr Pavel.
Zatímco Juchelkův projev se setkal vyloženě s potleskem a hejtmanův byl spíše neutrální, na projev prezidenta Petra Pavla, ač nedorazil osobně, se spustila vlna pískotu. Mnohdy se tak v pískotu ztratilo, nakolik si hlava státu vykonané práce kteréhokoli horníka váží. Lidé ve Stonavě dali jasně najevo, že o jeho slova díků nestojí.
Parlamentní lístky: K ukončení těžby se vyjádřilo několik politiků v čele s prezidentem Petrem Pavlem. Ten poslal horníkům videovzkaz. Poděkoval jim.
„Kromě času, fyzických sil a zdraví jste totiž tam hluboko pod zemí často nechali i kus svého srdce,“ pravil prezident.
Jenže si na dálku vyslechl pískot a bučení. Horníci dali Petru Pavlovi najevo, že si svá slova díků má strčit za klobouk.
Jindra Rajchl: Když v Praze Petrovi Pavlovi davy tleskají, tak jsou toho plné noviny.
Když jej ve Stonavě při uzavírání dolu ČSM davy vypískají, tak o tom mainstream mlčí jako hrob. Ne, za prezidentem opravdu nestojí celá republika. Stojí za ním jen neziskovkáři, kavárenští povaleči a ukrajinští migranti. Obyčejní lidé mají jeho přetvářky a falešného lidumilství už dávno plné zuby.
Ano, pokřik: „Jdi do piče!“ je z te nahravky vic jak zřetelny... Ostravaci vždycky mluvi přimo.
Vidlák: Tak nám na Ostravsku zavřeli poslední černouhelný důl. Nezavřeli ho proto, že by došlo uhlí, ale proto, že přišli blbci. To víte, uhlí se už nevyplatí těžit, protože emisní povolenky jeho cenu tak prodražují, že je lepší platit Trumpovi za drahé LNG, který on předtím koupil levně u Putina. Jako malou náplast na bolístku si horníci mohli vypískat agenta Pávka, který jim poslal zdravici. Osobně raději nepřijel.
Tuž, on Pepa107 dobře věděl, čemu nepřijel. Bo my z Ostravska se k dutym sudum nechovame tak servilně tajak zblbnuti Pražaci na Staromaku...
Evropa přichází obrovskou rychlostí o kompetence i kapacity. Jednou zavřený kravín už znovu nejspíš nerozjedete. Zavřené doly budou pro jistotu zaplaveny, chladící věže německých jaderných elektráren byly pro jistotu odstřeleny… Je snadné přeškolit horníka či slévače na obraceče hamburgerů, ale je takřka nemožné přeškolit obraceče hamburgerů na soustružníka.
Lidovky: Václav Klaus jako ministr životního prostředí by byl možná pro některé provokací. Ale také by to byl jasný návrat k politice, která se nebojí myslet. A to je přesně to, co české životní prostředí – i česká politika – momentálně potřebují. Dejme tam Klause! Motoristé, nebojte se ho navrhnout!
Jarek Štefec: Petr Kolář je bezesporu člověk velkého záběru, schopností a kontaktů. Diplomat se silnými vazbami na Demokratickou stranu USA, osobní přítel zesnulé „Krvavé Madly“ Albrightové, s kontakty na majitele největších zbrojařských firem v ČR i v zahraničí, ovlivňující nejvyšší patra české politiky. Neformální osoba v pozadí mnoha dějů, člověk s historickými kontakty na CIA a FBI, i na FSB a SVR. Od roku 2014 zaměstnanec jedné z nejvlivnějších amerických právních a lobbistických firem, působících ve Washingtonu D.C., Squire Patton Boggs. A aby toho nebylo málo, také člen dozorčí rady české pobočky Aspen Institutu.
Kariéra rozhodně impozantní, s jednou základní vadou. Nulový zájem o Českou republiku jako o místo, kde žijí normální lidé. Jen „vysoké hry patriotů“, naplňování osobních ambicí, prosazování zájmů na něho navázaných firem a politiků, a samozřejmě také hájení zájmů zemí, s nimiž je spjat pupeční šňůrou pohádkových příjmů a ideologického souznění. Politický pragmatik a manipulátor, schopný přes své kontakty (a jejich peníze) prosadit téměř cokoliv.
Kolář také „stvořil“ Petra Pavla. Vybral si ho jako ideální „nosič“ svých politických a strategických vizí a jak sám řekl, vybrousil ho do podoby briliantu. Jejich spojení nebylo náhodné, šlo o pečlivě zkalkulovaný a naplánovaný projekt. Cíleně ho profiloval jako antipopulistu, nabízejícího řád a klid. Snadno ovlivnitelný, lehce vydíratelný a politicky naivní generál, s pečlivě budovaným image válečného hrdiny a lidové „klidné síly“, byl po relativně jednoduchých zásazích vizážistů připraven zaujmout chytlavou pozici syntetické reinkarnace Tatíčka Zakladatele. Jen místo koně dostal motocykl podle vlastního výběru. Jeho zvolením prezidentem ČR se v politickém prostředí funkčně impotentní a názorově zcela vyprázdněné vlády Petra Fialy definitivně propojily zájmy politických elit EU, vedení NATO, kapitánů zbrojního průmyslu a novodobých českých miliardářů. Co to přineslo ČR a nám, občanům, to jsme mohli sledovat poslední tři roky doslova v přímém přenosu.
Pavlovi, šachové figurce Kolářem rozehrané politické hry, byla také určena role jedné z hlavních pojistek proti převzetí moci Andrejem Babišem v případě jeho volebního vítězství. To neklaplo, alespoň zatím. Hnutí STAČILO! se sice podařilo eliminovat, ale ANO ve volbách s velkým náskokem zvítězilo a Pavel byl víceméně donucen pověřit Andreje Babiše sestavením vlády. Sázka na problémy s jejím formováním nevyšla, většinová vláda na půdorysu ANO – Motoristé – SPD byla vyjednána poměrně rychle a Pavlovi tak nezbývalo nic jiného, než Babiše se skřípěním zubů jmenovat premiérem.
Nevyšel ani pokus zatáhnout do boje proti Babišově vládě Pavlovi, resp. Kolářovi příznivě nakloněný Ústavní soud. Očekávaná ústavní stížnost proti odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem na základě umělé aféry kolem deset let starých výroků na sociálních sítích se nekonala. Nová vláda odmítla ústy premiéra hrát hru na nezávislost a nestrannost ústavního soudu a navíc začala dávat jasně najevo, že předvolební sliby myslí vážně i bez Filipa Turka v roli ministra. Bylo třeba najít jinou cestu.
Kolářovi, soukromníkovi bez prověrky, bez zaměstnaneckého poměru k Hradu, ale zásadně ovlivňujícímu jeho personální politiku a kontrolujícímu zřejmě i veškerou Pavlovu korespondenci, nahrála na smeč jistá politická nezkušenost nového ministra zahraničí. Konkrétně jeho rozhořčená, nepříliš diplomatická reakce na něco, o čem toho zatím moc nevíme, ale co zřejmě bylo spouštěčem jeho noční SMS.
Hned následující den „dramaticky rozrušený“ Petr Pavel oznámil na narychlo sbubnované tiskovce chvějícím se hlasem národu a novinářům, že je ministrem zahraničí vydírán, otázky se nepřipouštějí, odlétám na dovolenou. Jako komedie dobré, jako politické gesto podstatně trapnější než tiskovka, na níž oznámil lidu viditelně vyděšený Andrej Babiš, s tehdejším šéfem vnitra Hamáčkem po boku a za zády s CIA zavázaným šéfem BIS Koudelkou, že universální ruští agenti, Čepiga a Miškin, vyhodili do povětří sklad munice ve Vrběticích.
Další kolo „Antibabiš“ tak bylo odstartováno. Těžko říci, jakým směrem se situace vyvine, ale vypadá to, že Kolář se prostřednictvím Petra Pavla pokouší vyvolat vládní krizi. Klíčovým momentem bylo Pavlovo oznámení, že podklady (zřejmě nejen onu poslední SMS) předal nikoliv policii ČR, ale konkrétně ÚOOZ, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. To má zřejmě vyvolat dojem, že vláda jedná jako organizovaná zločinecká skupina a podpořit tak nejen hlasování o nedůvěře ve Sněmovně, ale také připravovanou akci tlupy Milión chvilek pro demokracii, „proslavené“ mimo jiné veřejným roztrháním Ústavy ČR. Je navíc dost možné, že se Kolář tímto krokem snaží předejít očekávatelnému oznámení, podanému stejnému útvaru současným kabinetem na bývalou Fialovu vládu v souvislosti s kauzami Dozimetr, Kampelička, Bitcoiny a dalšími.
Přes všechny peripetie se ale zdá, že vláda útoky ustojí, protože Andrej Babiš se dokáže domluvit nejen se zbrojaři a dalšími kapitány české ekonomiky. Nepřinese to jen změnu orientace domácí a zahraniční politiky ČR, ale také významné omezení vlivu Petra Koláře na její chod. Ledacos totiž nasvědčuje tomu, že jeho doba pomalu končí. V boji s novou vládní garniturou udělal hned několik chyb, a ty se, jak známo, v politice neodpouštějí.
Tak především nasazení nejtěžší figury, Petra Pavla, do otevřeného boje proti Andreji Babišovi vedlo k rozbití jeho pracně vybudované image reinkarnace TGM a objevila se Pavlova pravá podstata snadno ovladatelného člověka bez vlastního názoru, řízeného svými poradci a "kmotry" v pozadí, s nulovým diplomatickým a státnickým talentem. Navíc neschopného rozlišovat mezi reálnou politikou a politickým aktivismem.
Kolářovi se také povedlo pevně stmelit současnou vládní koalici. Pavlovi nic nebránilo pozvat na Hrad šéfa Motoristů a sdělil mu otcovským hlasem, že toho Turka tedy schválí. Motoristé, daleko více podobni původní ODS, než parta postfialovských zoufalců, by mu byli zavázáni a „zlobili“ by nejspíš Andreje Babiše daleko více, než si budou moci dovolit nyní. Premiér se za ně totiž postavil, což nemohou jen tak přejít, a Andrej Babiš, zkušený politický harcovník, to velmi dobře ví.
Největší ránu Kolářovi ale zasadilo zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Podstatně tím ztratily na významu jeho vazby na demokratické politiky v USA a mnoho z jeho kontaktů nejspíš nenávratně zmizelo. Kromě ztráty pozice ve zbrojním segmentu, jehož šéfům Andrej Babiš úspěšně nabídl zachování jejich zisků a „světlých zítřků“, dojde nejspíš také k omezení Kolářova vlivu v oblasti energetiky. Postupující „trumpizace“ české politické scény bude zřejmě omezovat jeho vliv i v dalších oblastech české politiky a ekonomiky. Uvidíme, jak se s tím dokáže vyrovnat. Stále totiž nejspíš věří, že ještě neřekl poslední slovo.
Jura Čunek: Muž je muž a žena je žena a jen tito dva mohou vytvořit rodinu. I když mainstream jede něco jiného, my musíme vést tuto kulturní válku za respektování přírodních zákonů, které vždycky zvítězí. Lidovci se nemají přiklánět na stranu Pirátů, Zelených, STAN.
(…) Jestli by to pan prezident opravdu myslel vážně jako vydírání, pak už bych si ho jako člověka úplně přestal vážit – v tom smyslu, čeho se tolik bojí. Je to nejlépe chráněná osoba v České republice, navíc s absolutní imunitou. Nemá se mu co stát, ať udělá nebo řekne cokoliv. Na rozdíl od nás občanů. Pokud má přesto nějaké obavy, tak nevím z čeho. Pak bych přemýšlel o tom, jestli byl jeho vojenský příběh pravdivý. Anebo měl naopak zůstat vojákem, když se bojí esemesky.
Vlastiček Tlustý: Pavel vyhrál jen symbolicky. Turek ministerstvo životního prostředí fakticky povede. Z aktuální politické situace okolo Turka je jasné, že se čestný prezident Motoristů ministrem nestane. „Prezident Petr Pavel jej zkrátka nejmenuje. Protože je ale Filip Turek opravdu ikonická postava Motoristů, tak nemohou nikoho jiného navrhnout. Když si tato dvě fakta sečteme, tak nám vyjde, že Petr Macinka zůstane dvojministrem,“ řekl Tlustý.
Fakticky ale rezort životního prostředí podle něj povede Turek jako zmocněnec. „Jediný důsledek bude, že pan Macinka bude muset každý den podepisovat místo jedné podpisové knihy dvě. Formálně bude zastřešovat Turka a všechny jeho kroky legitimizovat, ale fakticky jako formální ministr na fungování ministerstva nic měnit nebude,“ sdělil Tlustý.
Prezident Petr Pavel tak „boj“ s Motoristy vyhrál pouze symbolicky. „Jediný problém bude, že Turek na vizitce nebude mít napsáno ministr. Prezident Pavel vyhrál symbolicky, ale Motoristé také vyhrají. Takhle to fungovat může a vypadá to, že i bude,“ dodal Tlustý.
Parlamentní listy: Za vlády Petra Fialy a s tichým souhlasem státu sloužilo české území k výcviku vojáků, kteří prováděli sabotáže v Bělorusku a zapojili se i do bojů na Ukrajině. Podle dostupných informací zde členové organizace ByPol verbovali dobrovolníky, zatímco politická část exilové reprezentace navazovala kontakty ve vládních kruzích.
Kontakty mezi Bělorusy a politiky bývalé Fialovy koalice pokračují i po sněmovních volbách. V listopadu se šéfka pražské kanceláře setkala s Pekarovou Adamovou a společně diskutovaly o „obraně proti propagandě a misogynii“. Koncem roku pak do sídla zavítal i bývalý ministr zahraničí, a to v doprovodu končícího zmocněnce pro Východní partnerství Davida Stulíka, který se na Lipavského ministerstvo zahraničí přesunul z neziskovky Evropské hodnoty.
Během prosincového setkání ujistil běloruskou opozici o své podpoře. „Byl jsem a zůstávám stoupencem svobodného a demokratického Běloruska. S jeho demokratickými silami zůstanu ve spojení a budu je podporovat i nadále,“ uvedl Lipavský. Zástupci Bělorusů se stihli setkat i s odcházející vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.
Hned v lednu na tyto schůzky navázala beseda s novináři z Rádia Svobodná Evropa na půdě Knihovny Václava Havla a také seminář v Poslanecké sněmovně, kam je pozvala Helena Langšádlová (TOP 09). Ta v současnosti vede neformální Skupinu přátel svobodného Běloruska, která vznikla před čtyřmi lety právě z iniciativy TOP 09.
Část politické reprezentace ovšem tento přístup zásadně odmítá a považuje ho za přímé ohrožení bezpečnosti České republiky a vměšování do vnitřních záležitostí cizích států. „V ČR by v žádném případě neměla vznikat centra výcviku jakýkoliv vojenských či polovojenských jednotek jiného státu. Považuji to za hloupé a potenciálně nebezpečné. Vnitrostátní situace v jiných státech je čistě záležitostí daného státu a Česká republika by do této oblasti neměla nijak zasahovat bez ohledu na to, o jaký stát se jedná,“ řekl Parlamentním Listům Jindřich Rajchl (PRO).
Erik Best: „Pavel udělal tou tiskovou konferencí chybu, protože odkryl, jaký vliv Kolář má. Další věc je, že nikdo už Kolářovi nebude důvěřovat, protože budou všichni počítat s tím, že cokoli mu řeknou, se může dostat ven. Václav Klaus také připomněl Kolářovu roli v tzv. Sarajevském atentátu a dokonce paní Slonková napsala, že takto se Kolář nechová poprvé, ale jde o recyklovaný scénář.”
Petr Hampl: Tak docentka Švihlíková nemůže být poradkyní premiéra. Poté, co se na seznamu poradců na webu objevilo její jméno, rozpoutala pětikoalice takovou kampaň, že premiér Babiš po pár dnech ustoupil. Doufejme, že se s ní bude radit aspoň neformálně. Nicméně stojí za pozornost, že docentka Švihlíková je z desítek poradců jedinou osobou, která vyvolala takovou reakci.
Ten případ je zajímavý i z dalších aspektů. Ilona Švihlíková je naprosto neprůstřelná. Nenašli na ni ani rozkrádačku, ani plagiátorství, ani nějaký extrémistický citát… zkrátka dokonale čistá. Kampaň proto postavili na tom, s kým se kdy stýkala a kdo se nechal inspirovat jejími ekonomickými koncepty. Vezměte si z toho poučení. Je úplně jedno, jak se chováte nebo jaké vedete řeči. Když jim budete překážet, stejně kolem vás vytvoří takovou atmosféru, že dokážou mnohé odstrašit od spolupráce s vámi.
----------------------------------------------------
Přátelé,
měsíc únor je zde.
Pokud vám pořád dělají "Větičky" radost,
nezapomeňte podpořit autora.
číslo účtu Literárního klubu LV: 1030513055/5500
"Bůh žehnej dílu našemu"
Ladik
