Úterní větičky 17.02.2026 - Stejně je to zábavné, jak Clintonová, jejíž manžel prznil stážistky, poučuje našeho ministra zahraničí o právech žen
- před 40 minutami
- Minut čtení: 6
Vidlák: Ustupuje se těm, kteří řvou a bojují, ne těm, kteří jsou v klidu a spokojí se s drobty ze stolu.
Toto je jen citat z nedělniho Vidlaka. Ovšem za přečteni stoji cely – stači rozkliknut odkaz.
Zvědavec: Část velkého evropského města postihl výpadek elektřiny. „Bylo to jako válka,“ prohlásili starší lidé. Tento „neočekávaný technický problém“, jak jej nazvala společnost, trval téměř čtyři hodiny: zdravotně postižení a velmi staří lidé nemohli vyjít schody ve svém domě; kanceláře a podniky nemohly pracovat; ti, kteří neměli plyn, nemohli připravit kojenecké lahve; nebylo možné čerpat vodu; a co hůř: jedna zdravotní sestra viděla umírat ženu na umělé plicní ventilaci. Jakmile se situace vrátila do normálu, mnoho potravin muselo být vyhozeno, protože rozmrzly.
Když jsem se dozvěděl o této situaci, která se opakuje na mnoha místech v Evropě a ve Spojených státech, jsem si položil otázku: co by se stalo v Evropě, kdyby Washington nebyl spokojený s tím, že nepřerušujeme obchodní vztahy s Čínou, nebo že se tvrdě stavíme proti anexi Grónska, a zakázal nám používat dolar pro naše transakce? Kdyby nám zabránil mít bankovní účty v této měně, přístup k úvěrům amerických bank nebo jejich poboček, ale také k úvěrům Světové banky nebo MMF? Kdyby zakázal svým laboratořím a pobočkám sdílet základní prvky potřebné k výrobě léků? A aby toho nebylo málo, kdyby se také rozhodl, že nám přestane prodávat plyn nebo ropu, přímo nebo nepřímo, a Evropa by se nemohla spolehnout na Rusko, protože jsme tento zdroj odřízli? Jak dlouho bychom přežili? I přes zdroje, které má ještě k dispozici, jsem vypočítal, že Evropa by byla na kolenou za čtrnáct dní, protože Trump ji drží v hrsti. Miliony lidí by se pak naučily pěstovat a vařit na dřevě na ulicích.
To a ještě mnohem víc museli kubánští občané snášet od roku 1960, kdy jim Spojené státy začaly uvalovat ekonomickou blokádu, protože si dovolili provést revoluci, vymanit se z jejich sféry vlivu a prohlásit se za suverénní. Blokáda se po zániku Sovětského svazu, s nímž Kuba vyměňovala loď cukru za loď ropy, proměnila v neúprosnou agresi. Jedná se o nejdelší ekonomickou válku v historii lidstva.
Stalo se téměř normální, že Kuba tajně nakupuje léky, dokonce i aspirin, jako by byla zločincem, protože téměř všechny laboratoře na celém světě mají americký kapitál. V Indii existovala jedna, která spolupracovala s Kubou na výrobě léků proti rakovině: Americká společnost ji koupila a všechno skončilo.
Od roku 1959 se Kuba stala otrokem, který utekl, aby byl svobodný: neúnavně pronásledován, s rozkazem k jeho dopadení, aby byl smažen v horkém oleji. A spojenci Washingtonu, hlavně evropští, podporují Spojené státy nebo odvrací zrak. Někdy volají po porozumění mezi oběma stranami, jako by to byla Kuba, kdo napadá svého agresora. Pistolník z „Divokého západu“ nechce dialog: chce jen prosadit své zájmy. A Kuba nemá žádnou chuť to akceptovat, protože to porušuje její suverenitu: dialog mezi rovnými, s respektem, bez kladení principů na stůl, to je to, co revoluční vůdci neustále opakují. Cílem nejmocnějšího gangstera na světě je kapitulace revoluce.
Revoluce byla vytrvalá. A to ne proto, že by se udržela díky tolik kritizované „represi“ ze strany „Castrovy diktatury“: všichni Kubánci a Kubánky mají vysokou kulturní a vojenskou úroveň, což by usnadnilo lidové povstání, pokud by velká většina nebyla spokojena s politickým systémem.
29. ledna bylo dosaženo vrcholu zvrácenosti: Trump, pod tlakem svého ministra zahraničí Marca Rubia, jehož rodiče jsou Kubánci, podepsal dekret, v němž prohlásil, že Kuba představuje „neobvyklou a mimořádnou hrozbu“ pro národní bezpečnost jeho země, a vyhlásil tak stav národní nouze. To není vtip. Hlavním důvodem je, že Kuba spolupracuje se strategickými rivaly: Ruskem, Čínou a Íránem. A v této oblasti, kterou Spojené státy považují za svůj„zadní dvorek“, to není možné. V důsledku toho bude každá země, která přímo nebo nepřímo dodá Kubě ropu, sankcionována clem. A téměř všechny země světa, včetně Evropy, se toho panicky bojí.
Trump a Rubio se domnívají, že pokud Kubě odepřou možnost ropu získat, revoluce nakonec zkolabuje kvůli zhoršení energetické krize, kterou Kuba zažívá. Vědí, že okamžitým důsledkem bude ochromení elektrické sítě, což ještě více zasáhne nemocnice, školy a každodenní život. Bez paliva se vše zastaví: od dopravy po distribuci zemědělských produktů; bez vody nic neroste na polích; bez vody je vše v ohrožení, a aby voda tekla, jsou potřeba stroje, které fungují na ropu...
Počítá, jako to dělá už desítky let, že hladový a nemocný lid se definitivně vzbouří proti vůdcům revoluce a bude požadovat „humanitární intervenci“. A že v tu chvíli přijde na pomoc režim považovaný za „největší demokracii na světě“, který je za vše zodpovědný.
Je to ukázka lidské ubohosti jeho vůdců, dnes i v minulosti, a zejména této zkorumpované a pedofilní třídy. Všichni opakovali, že cílem je svrhnout vládní představitele, aby umožnili přechod, přičemž dobře věděli, že útočí přímo na obyvatelstvo. Neuvědomují si, že jejich zvrácená opatření pouze posilují jednotu lidu, včetně mnoha odpůrců, protože vlast a život Kubánců na Kubě jsou tím, co je třeba bránit. A v Latinské Americe vlast znamená všechno.
Dan Vávra: Fakt mě strašně baví, jak moc lidí naprosto nechápe co se právě s tím AI děje a furt si snaží vsugerovat, že se vlastně nic neděje a jejich život se nezmění.
Změní.
Každej, kdo dělá něco v kanclu na počítači, by měl být opravdu v pozoru. Ten zbytek až za pár let, až Musk uvede na trh funkční humanoidní roboty.
Hollywood, kde se ještě nedávno taky utěšovali, že to lidskou práci a talent nikdy nenahradí, právě začal brutálně vyhrožovat Byte Dance a lidem, co používají jejich Seedance 2 model na generování "fake" alternativních záběrů s reálnejma hercema z reálnejch filmů. Někdo už udělal alternativní konec sračkoidního konce Game of Thrones. Někdo zase zkouší převádět starý animáky do hranejch filmů. Oboje jde vlastně triviálně dělat. A to je ta věc na světě pár dní. Chápete, že v zásadě se tenhle týden stalo reálným, že si přegenerujete starej film s Vlastou Burianem do 4K v barvě? Že si změníte herce, co nemáte rádi, ve svém oblíbeném filmu na někoho jiného? Že půjde oživit jakákoliv osobnost?Že dabing jako povolání v zásadě přestane v řádu tipuju měsíců existovat, protože se jen převede hereckej výkon z originálu a se stejným hlasem herce do jiného jazyka a zachová se to hraní? Že remastery filmů, ale brzo i her, v nejvyšší kvalitě budou vznikat lusknutím prstu? A taky, že nepůjde poznat fake video čehokoliv od reálného?
Angelika Bazalová: Stejně je to zábavné, jak Clintonová, jejíž manžel prznil stážistky a v době, kdy byl prezidentem, pozval Epsteina 17x do Bílého domu, krom toho letěl 26x Clinton Epsteinovým Lolita Expresem (v době, kdy tajné služby už musely vědět co je zač), ona sama si nechala platit kampaň jak Epsteinem, tak nechvalně proslulým Weinsteinem a Epstainova kumpánka Ghislane Maxwell, která mu naháněla holky, byla na svatbě jejich dcery Chelsea ještě v roce 2010, poučuje našeho ministra zahraničí o právech žen.
A libtardi hýkají nadšením, jak mu to natřela. Já se divím, že jí to tam neřek. Příště nebuďte slušnej, Macinko. To vám říkám jako žena.
Ivan Hoffman pro Radio Universum: U bludů a nesmyslů, které ovládnou či posednou společnost, je zajímavé sledovat setrvačnost, se kterou ovlivňují lidi ještě dlouho poté, co se jejich bludnost a nesmyslnost provalí. Částečně to lze připisovat notoricky známému efektu, kdy se stokrát zopakovaná lež stává „pravdou“. Hlavní příčina oné setrvačnosti ale tkví už v příčině, proč většina moderních bludů a nesmyslů (dnes jde o především o ty „zelené“) spatřuje světlo světa. Tou příčinou jsou peníze, čili zisk. Moderní blud je především podnikatelským projektem. Není chybou, omylem, nedopatřením. Je záměrem, sofistikovaným plánem, koordinovaným spiknutím. Chybně se má za to, že blud je důsledkem ideologického poblouznění, na kterém následně parazituje byznys. Je to naopak. Vždy jde na prvním místě o peníze, a ideologie pouze maskuje loupež za bílého dne. Na tomto pravidle nic nemění spontánní podpora užitečných idiotů, kteří se s bludy a nesmysly nezištně ztotožňují. Moderní blud je projevem systému, nikoli jeho selháním.
Žijeme v systému, který navzdory tomu, že je vadný, má mimořádnou rezistenci. Jeho odolnost stojí na společenské smlouvě, že každý může mít podíl na lupu. Všichni jsou spolupachatelé, všichni jsou účastníci loterie, ve které se i na posledního žebráka při slosování může usmát štěstí. Protože se ale naprostá většina lidí štěstí v podobě bohatství nedočká, je třeba sdílené víry, že se tak děje z nějakého ušlechtilého, anebo alespoň racionálního důvodu.
Moderní bludy, má-li na nich úzká skupina prominentních globálních loupežníků masivně vydělávat, musí být velice sofistikované. Budování moderního bludu vyžaduje finančně ovládnout vědu, média a politiku. Vědci dostanou zadání, co mají za štědré granty vyzkoumat. Novináři jsou zaplaceni za propagaci bludu, ale i za jeho mediální obranu před nežádoucí polemikou, kritikou či investigací. Politické kampaně, umožňující politické vítězství, se financují těm, co pak jdou organizátorům bludu na ruku.
Urputná setrvačnost těch nejvýdělečnějších bludů je dána stabilitou systému, vyloučením rizika, že z voleb vzejde opozice, která do zavedeného byznysu hodí vidle. V kapitalistických volbách je předem jisté, že vítězící voliči si jen nepatrně polepší, a poražení si nijak nepohorší.
Jakmile je nějaká generace posedlá kolektivním bludem, stane se jí tento blud celoživotním osudem. Pro kapitalistický kolektivizmus je určující akceptace egoismu, chamtivosti. Bezohlední individualisté si vzájemně nemají co vyčítat, tvoří soudržný bezohledný tým. Negaci je ale třeba vyvážit něčím pozitivním, ušlechtilým. Obchodníci s bludy podsouvají demoralizované společnosti svůj byznys coby morální berli. Celá jedna generace se nadchla pro předražené, škodlivé a neekologické „alternativy“, a je nepravděpodobné, že někdy dostane rozum. Moderní bludy jsou příliš hezké na to, aby se jich moderní člověk zřekl.
----------------------------------------------------
Přátelé,
měsíc únor je zde.
Pokud vám pořád dělají "Větičky" radost,
nezapomeňte podpořit autora.
číslo účtu Literárního klubu LV: 1030513055/5500
"Bůh žehnej dílu našemu"
Ladik
