Páteční Větičky 21.08.2026 - Až vám bude někdo v televizi tvrdit, že je všechno v pohodě, a nehrozí žádné nebezpečí, tak všeho nechte a zdrhejte
- před 6 hodinami
- Minut čtení: 5
Sudružky a sudruzi, poslušně hlasim, že moja nova autorska knižka "Chibički česke propagandy" ide do tiskarni.
Kdo ju chce na prazdninove čteni,
pište dodaci adresu na
Elektronycka verze okamžitě, papirova bude asi za dva tydny.
Petr Pavel (1981): „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy u nás byli přátelé ze Sovětského svazu, právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší. Posměch ze strany spolužáků pro mou obhajobu našich přátel mne v názoru pouze utvrdil.“
Komentář Vysočinského království: Jedním z produktů kapitalismu je virtuální guma která maže zásadní lidské vlastnosti, tudíž nemůžeme očekávat od otrockého stáda, že do do svého čela posadí člověka s morálkou. Nehledají osobnost, jako svůj vzor. Hledají sobě rovného. Hradní Pepan 107 je lakmusový papírek aktuální společnosti hlupáků a arogantních namyšlenců.
Chibičky česke propagandy (2015): V dubnu roku 2015 jsem obhajil zlato na blogařovi roka iDNES. To jsem ještě netušil, že tak se to bude opakovat ještě mnoho let, prakticky až do okamžiku, než se mé domácí médium rozhodne svého nejčtenějšího blogaře včetně všech jeho blogů zkilvidovat.
Ale to mělo být až za dlouhých osm let. Tehdy, v roce 2015 k anketě Honza Dvořák, tehdejší šéf blogu, napsal: V anketě Bloger roku 2014 zvítězil absolutní Ladislav Větvička. V kategorii Blogerka roku zvítězila Zuzana Hubeňáková a objevem roku se stal Martin Konvička. Kategorii Cestopisec roku opanoval rovněž Ladislav Větvička, jenž se stal - počteno prostým součtem všech hlasů - i absolutním vítězem ankety. Ceny jsme jim předali na slavnostním vyhlášení ve středověké Restauraci U Parléře na pražských Vinohradech.
Igor Iggy Sumilov: Víte, čemu se ve zpravodajské komunitě v roce 1968 říkalo „ukrajinská triáda“? Byla to skupina tří významných ukrajinských politiků, kteří připravovali jak pražské jaro, tak i vstup vojsk v srpnu 1968.
Tuto „triádu“ tvořili Petro Šelest, předseda ukrajinských komunistů, Mykola Pidhornyj (Nikolaj Podgornyj), předseda Prezidia SSSR a Stěpan Červoněnko, člen Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny a velvyslanec SSSR v ČSSR.
Triáda měla úkoly rozdělené. Šelest agitoval v zemích socialistického tábora a připravoval půdu. Pidhornyj působil v Moskvě na ukrajinské kamarády - Brežněva a maršála Andrije Hrečka (Andreje Grečka) a nejdůležitější práci měl Stěpan Červoněnko. Zprvu aktivně pracoval na odstranění Antonína Novotného, který neustále odmítal přítomnost sovětských vojáků na území Československa. Podporoval pomlouvačskou kampaň proti němu, zejména na Slovensku. Také prosazoval Alexandra Dubčeka do nejvyšších funkcí, a to i proti vůli slovenských komunistů, kteří navrhovali Jozefa Lenárta. Dubček byl však „jejich“, zatímco Lenárt byl považován za příliš prozápadního.
Červoněnko v tichosti podporoval umělce, filmaře a divadelníky v nových odvážných dílech, která měla narušit víru obyvatel ve schopnosti Novotného vedení státu a strany. Postupně si vytipovával politiky, kteří by v budoucnu mohli ovládnout ČSSR. Pro ně to byla čest, že mohou volně chodit na sovětskou ambasádu, popíjet gruzínský koňak a sovětskoje igristoje. Patřili mezi ně Dubček, Biľak, Kolder, Indra, Mlynář, ale také romský politik Emil Rigo, nenápadný Milouš Jakeš a šéfredaktor Rudého práva Oldřich Švestka.
Zároveň rozvědčíci ze sovětské ambasády zjišťovali nálady obyvatelstva a informovali Šelesta s Pidhorným. Když Červoněnko připravil půdu pro invazi, Šelest přesvědčil Ulbrichta v NDR, Kadára v Maďarsku a Gomulku v Polsku o přípravě kontrarevoluce v ČSSR a potřebě jednat. A Pidhornyj připravoval Brežněva a později i Hrečka v Moskvě. Hrečko potřeboval umístit rakety na Šumavu a Brežněv věřil zprávám o případném kladném přijetí „bratrské“ sovětské armády. Jenže jako světový státník vyžadoval zvací dopis.
A tak Pidhornyj zavolal Šelestovi, Šelest zavolal Červoněnkovi a Červoněnko zavolal svým lidem v ÚV KSČ. Naši soudruzi dopis rádi napsali. Vyzvedl si jej na záchodcích hotelu Orea v Bratislavě Červoněnkův rozvědčík, Ukrajinec Savčenko, a okamžitě jej předal přítomnému Šelestovi. A pak už všechno šlo jako po drátkách.
Červoněnko informoval Dubčeka o připravované invazi. Dubček tzv. „zapomněl“ vzkaz od Červoněnka v kapse. Den před invazí vešel Červoněnko bez ohlášení k prezidentu Svobodovi a nařídil mu, aby zajistil, že čs. armáda nezasáhne proti armádám Varšavské smlouvy, jinak dojde ke krveprolití. A po invazi přivedl Červoněnko k Svobodovi jím sestavenou dělnicko‑rolnickou vládu. Jenže Svoboda se zachoval jako nezávislý státník a Červoněnka i s jeho kolaboranty vyhodil.
Pak nastoupil plán B. Petro Šelest zařídil únos představitelů ČSSR na Ukrajinu, kde byli uvězněni na jedné z jeho chat a poté převezeni do Moskvy.
Maršál Andrij Hrečko pak prohlásil, že Červoněnko si za veškerou práci na přípravě invaze zaslouží Leninův řád – a ne jeden, ale rovnou dva najednou.
Stěpan Červoněnko Leninův řád skutečně dostal a jako odměnu získal i ten nejžádanější post – velvyslance v Paříži.
Dnes se o tomto ukrajinském politikovi příliš nemluví, ale odborníci vědí, že patřil mezi nejdůležitější aktéry roku 1968.
Jiří Šatánek: Dnes mi tu jeden známý psal, že Západ je na tom tak dobře, že ačkoliv upadá, tak bude padat dalších 50-100 let...a během té doby může v "Nezemi 404" válčit proti Rusku.
Ztratil jsem slov, když jsem to četl. Padá to zde minimálně 30 let a neustále to zrychluje.
Dnes zde už prakticky nelze najít fachmana v ničem, je úplně jedno, jestli člověk hledá zedníka, nebo programátora, nebo inženýra. Čest vyjímkám, vím, že jsou, ale jsou to "bílé vrány".
A nejde zdaleka jen o kompetence, ale o schopnost soustředit se, disciplínu, odvahu , schopnost překonávat bolest a obtíže ...a konečně o motivaci.
Vidím zpovykané infantily, kteří v sobě nemají nic, než touhu po mamonu, vidím svět, kde se k moci dostali ti nejhorší po všech stránkách, vidím ubavenost, která už ani není schopna prožívat libost, vidím prázdné schránky, kterých mi už ani není líto.
50 až 100 let pádu?
Kam?
Není už moc, kam padat, jen spousta ignorantů věří mediálním lžím, protože se bojí podívat Pravdě do očí, protože slabost a zbabělost se stala normou.
Tyden na Ukrajině byl opět užasny. Všechny vlaky z Prahy do Čopu komplet vyprodane, bo všecky Ukrajinky jezdi s děckama na dovolenou. Letovisko v Solotvinu je přeplněne, kavarny v Mukačevu i Užhorodě tež. O jidle, nadhernem vinu a slušnem pivu ani nemluvim. Koločava je prazdna, bo Česi se tam boji jezdit, že tam je valka. Škoda, mistni lidi potřebuju našu podporu ve formě penez za jidlo na ubytovani a šašliky. Nepotřebuju naše prachy na rakety. Mimochodem, flaška dobre vodky stoji pravě tajak krabička L&M padesat kaček. To by člověk v patem roce valky nečekal, že? Kdo jim tu valku financuje? Pokud mate deset minut, podivejte se na tyden stare zaběry a na jutubě klikněte na odběr, ať vam neuniknu aktuality...
Dan Šustr na Radiu Universum: Všechny zdravím, a mějte se krásně. A až vám bude někdo v televizi tvrdit, že je všechno v pohodě, a nehrozí žádné nebezpečí, tak všeho nechte a zdrhejte.
*****************
Přátelé, děkuji vám všem za podporu.
Bez vás by Větičky nebyly.
Pokud je chcete podpořit, prosím pošlete dar
Literárnímu & cestovatelskému klubu.
číslo účtu Literárního klubu LV: 1030513055/5500
"Bůh žehnej dílu našemu"
Ladik
👍
I enjoyed reading this post and the perspective it offers. It’s always interesting to discover different ideas and experiences from other places. Sharing these thoughts can create great conversations, just as local spots like fiesta swansea bring people together in Swansea, MA.
🤗
👍👍👍