Úterní Větičky 23.06.2026 - Prezidentovi rozšlapali bábovičku
- před 1 hodinou
- Minut čtení: 3
Igor Iggy Sumilov: Dagmar Havlová by neměla útočit za Michaela Žantovského. Bez Žantovského by nebyl převrat a možná Václav Havel by nebyl prezidentem. Nutno konstatovat, že Michael Žantovský se nejvíce zasloužil o převrat po 17. listopadu.
Jako prominentní překladatel z angličtiny byl rok před listopadem přijat do britské agentury Reuters.
Žantovský 17. listopadu rozšířil do světa zprávu o mrtvém studentu Šmídovi. Tuto zprávu pak americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa rozšířily zpět do Československa a tím odstartovaly revoluci. Žantovský byl poté uvolněn agenturou Reuters, aby se mohl vetřít do přízně Václava Havla. To se mu podařilo a Havel si ho vybral jako kontakt na USA, na kongres a hlavně na prezidenta Bushe. Žantovský se pak stal Havlovým nohsledem: kam Havel, tam i Žantovský. Nakonec získal i nejdůležitější diplomatické posty — velvyslance v USA, v Izraeli a ve Velké Británii. Po smrti Václava Havla byl jmenován ředitelem Knihovny Václava Havla s rozsáhlými pravomocemi.
Proto paní Havlová, nenavážejte se do Michaela. Bez něj, byste dnes byla poměrně chudá herečka a samoživitelka s malým důchodem.
Pozn: Zprávu o údajné smrti studenta Martina Šmída agentura Reuters pod Žantovského jménem zveřejnila a rozšířila do zahraničí. Žantovský ji dostal od Petra Uhla; uvádí, že se ji pokusil ověřit druhým zdrojem, Václavem Bendou, který ji potvrdil. Později se ukázalo, že oba zdroje vycházely z téhož nepravdivého tvrzení Drahomíry Dražské. Žantovský sám připustil, že je pod zprávou podepsán a že šlo o omyl. Podle dobových vzpomínek byl Žantovský 18. listopadu v Realistickém divadle upozorněn Janou Šmídovou, že její syn Martin žije, a snažil se informaci dementovat. Zpráva se však mezitím šířila i jinými kanály, zejména prostřednictvím Východoevropské informační agentury Petra Uhla, a převzala ji BBC i další média. Nelze proto přesně říkat, že ji „vymyslel“ nebo že byl jejím jediným šiřitelem; přesné je, že ji Reuters pod jeho autorstvím publikovala, než byla vyvrácena.
Vysočinské království: V Dojčlandstánu si migrant vyhlídl bílou Němku a snažil se do ní nakopat islámský právo. Nepovedlo se, páč mu ji ukradli kolemjdoucí a poslali ji do nemocnice. Následně tu nespravedlnost ospravedlnili němečtí policisté a po domluvě imigranta pustili, aby zpytoval svědomí na svobodě. Zpytoval, a na zpytování si našel jinou Němku, kterou zkopal, jako náhradu za tu první. Každej, kdo si myslí, že česká policie bude jiná, až sem přijdou, je idiot. Budou pomáhat vraždit a znásilňovat vaše blízké stejně, jako to dělá policie na západ od nás. A ten ultra idiot, kterej bude mlet, že tady ještě nejsou, tak kdysi tam taky nebyli, jen se dementí běloušové rozhodli, že svět je strašně fajn, když si sem pustíme zločince. Alah akbar pyčo.
Vidlák: Tak nám soudruh PePa definitivně nepojede do Ankary na summit NATO. Ani tu neformální večeři si tam nedá, nepotká se s „odpornou lidskou bytostí,“ Trumpem, nebude mu muset podávat ruku a nebude u stolu, kde se budou veřejné peníze přerozdělovat zbrojařům, protože zbrojit je dneska jediný způsob, jak zařídit, aby nám bylo líp. Hradní úKolář bude tentokrát se svým Nývltem poněkud nespokojený a já jsem rád, že to takhle dopadlo, protože, jak známo, Babiš nerad chodí do rizkových zápasů a tohle byla navíc další zkouška soudržnosti vládní koalice.
Lukáš Burget: Píše se rok 2026 a nic jako "veřejnoprávní média" nikdo nepotřebuje. V minulém století byla řada důvodů, aby si totalitní režimy udržovaly kontrolu nad tím, co jediná tehdy technologicky dostupná "masmédia" říkají a zobrazují. Ano, byl to rozhlas a byla to televize. Dokonce i režimy demokratické k tomu měly pádný důvod: Nebylo zkrátka možné svěřit tak krátce po druhé světové válce prostor masmédií komukoli.
*****************
2026 Pohyblivé obrázky ze země, kde nemají pivo
*****************
*****************
Přátelé, děkuji vám všem za podporu.
Bez vás by Větičky nebyly.
Pokud je chcete podpořit, prosím pošlete dar
Literárnímu & cestovatelskému klubu.

číslo účtu Literárního klubu LV: 1030513055/5500
"Bůh žehnej dílu našemu"
Ladik


