Čtvrteční větičky 26.03.2026 - Írán nedovolí Trumpovi diktovat konec války, Írán válku ukončí, až se tak rozhodne a až budou splněny jeho vlastní podmínky.
- před 43 minutami
- Minut čtení: 11
Vraťme k akci Milionu chvilek na Letné. Co říkáte na vystoupení Ivana Trojana, Zdeňka Svěráka a dalších?
Na první pohled by mohlo být někomu líto, že herci, tvůrci, vystupují jinak, než by si člověk představoval z jejich rolí. Je to tím, že zaměňujeme jejich role a jejich občanské postoje. Každý z občanů, včetně umělců, mají právo se vyjadřovat (nebo nevyjadřovat) k politické situaci. Nemám to nikomu za zlé, právě naopak. Nemůžou se ovšem divit, že svým vystoupením mohou naprosto popřít svůj mediální obraz a jejich příznivci je pak mohou považovat za blbce. Tím se nevyjadřuji konkrétně k výše jmenovaným, to platí obecně.
Co Vás zaujalo?
Myslíte na té demonstraci nikoho o ničem proti ničemu? Nic, neviděl jsem to, byl jsem na Ukrajině pomáhat Rusínům a našim lidem a tam podobné sešlosti někde v Praze nikoho nezajímají. Zaznamenal jsem jen to, že vystoupili Trojan se Svěrákem, že tam bylo dle reálného odhadu mírně přes sto tisíc lidí, což je úctyhodné, dát dohromady tolik mediálně ovlivněného obyvatelstva, že režimní média tvrdí, že tam bylo čtvrt milionu lidí, což je podle záběrů technicky nemožné. To je asi tak vše, co bych k tomu předraženému, nesmyslnému spektáklu mohl říci. Ani režimní zpěváci tam nezabékali, takže to byla asi nuda.
Mluvilo se tam i o veřejnoprávních médiích, co říci k novému návrhu, že by už od června koncesionářské poplatky neplatila určitá skupina lidí? Co by to pro ČT a ČRO znamenalo a věříte, že nakonec dojde k té avizované změně, kde se od roku 2027 zruší poplatky všem?
Pro režimní, zkorumpovaná média to prý znamená pokles příjmu o 33%. To je velice vážný krok k usměrnění krakatice. Ale pokud zůstane jen u tohoto opatření, třetina hlav chobotnice se sice zcvrkne, ale dorostou další. Když čas od času sleduji nechutné obrázky z diskusí třeba ČT a jejich odnoží, tak je mi zle. Tato krakatice za posledních dvacet let zlikvidovala demokratickou diskusní kulturu v této zemi a jediné, co zavedla, je řev. Křik aktivistů. Za to, co udělala, si zaslouží rozprášit, protože každý, kdo se na tom podílel, je vinen.
Ostatně, domnívám se, že nestačí zrušit výpalné a přesunout platby na jiný zdroj. Domnívám se, že krakatice z Krkavčích hor musí být zrušena, protože ta žumpa je nereformovatelná.
Zdeněk Koudelka: Na pražské Letné se 21. 3. 2026 demonstrovalo proti Babišovi a za komunistického rozvědčíka z Hradu. Tož dobře, ale pozdě.
Skutečné demonstrace proti Babišově vládě na ochranu demokracie a práv lidí byly za covidu před 5 lety. V Praze proti nim Babišova vláda nasadila polici. V Brně chtěla policie po každém protestujícím občanku, nakonec demonstraci rozpustili a zatkli hlavního organizátora. Až dodatečně prohlásil Krajský soud v Brně na můj návrh rozpuštění demonstrace za nezákonné. Tehdy byl protest proti vládě spojen s hrozbou zatčení za to, že lidé chtěli svobodu chodit do hospody a nenechali se donutit k nepovinnému očkování, o kterém vláda a její nohsledi lhali, že kdo je očkovaný se nemůže covidem nakazit sám, ani nikoho nenakazí. Moc drsně zasahovala a diskriminovala ty, kteří se postavili tlaku na očkování, za kterým byly obrovské zisky výrobců vakcín.
Protivládních demonstrací jsem se za covidu aktivně účastnil i jako řečník. A kde byl Milion chvilek, kde byli ti Trojanové a Svěrákové? Zvedli hlas na obranu zatčených? Zvedli hlas na obranu svobody lidí, zvedli hlas proti farmaceutické mafii? Ne! Byli zalezlí. Protože jsem s Trojanem a Svěrákem nebyl tehdy zbabělý, nemusím být nyní s nimi na Letné „statečný“. Na Letné žádný zásah proti demonstrantům nehrozil a demonstrovalo se i za pokračování neobjektivity, nevyváženosti a lžipublicistiky České televize.
Za covidu se proti Babišovi demonstrovalo za to, aby lidé mohli žít svobodně, ne za to, aby jiní byli omezováni. Kdo uvěřil reklamně na covidové očkování, ať si jej klidně píchá. Tehdejší demonstranti nechtěli omezit jiné, jen se nechtěli podvolit moci. Nynější demonstranti na Letné však chtějí, aby pokračovalo zotročení mnoha lidí, kteří musí platit na Českou televizi, na lži v Otázkách Václava Moravce a podobných pořadech. Chtějí, abych nadále a skrze nucený koncesionářský poplatek financoval Českou televizi, kterou financovat nechci. Pro mne je však Česká televize to, co Československá televize do listopadu 1989. Neobjektivní a nedůvěryhodná instituce. Jak jsem před 5 lety demonstroval proti Babišově vládě, nyní ji fandím, že nás českotelevizního otroctví zbaví.
Český národní list: Prof.Dr.Rajko Doleček,DrSc: Do uloupení Kosova za pomoci Západu a uznaného jako samostatný stát celkem rychle a proti vůli prezidenta V.Klause, českého parlamentu a většiny obyvatel naším tehdejším ministrem zahraničí K.Schwarzenbergem (2008), mělo Srbsko přes 10 miliónů obyvatel. Nyní má po té loupeži Kosova přes dva milióny méně. A Srbové ztratili i část své „svaté země“, tam kde jejich stát vznikal, kde srbská plemena přijala křesťanství, kde bylo centrum mocného srbského státu Nemanjićů a kde jsou bezpočetné srbské památky z toho času. A to vše proběhlo za vyhánění srbského obyvatelstva z oblasti Kosova a Metohije od konce XIX.století.
Srbsko se muselo vyrovnat v srpnu a květnu roku 1995 s přílivem vyhnaných a oloupených cca 230 000 Srbů z Chorvatska, kde žili po staletí. Bylo to následkem operací Německem masivně sponzorované a vyzbrojené chorvatské armády v operacích „Bouře“ a „Záblesk“, podporované stále více se prosazujícími ideology ustašovských zločinců, za strategického velení americkými generály-žoldáky, za pomoci NATO letectva. Vše se to obešlo téměř zcela bez kritiky a zcela bez sankcí Evropské unie a OSN, bez protestů prezidenta Havla. Z řádově vyhnaných 230 000 uprchlíků jich část přijala Srbská republika (Srbsko), část Republika Srbská v Bosně a Hercegovině (B&H). To bylo přijetí najednou, téměř doslova ze dne na den, po akci chorvatské armády.
Po NATO agresi 24.března 1999 a po konci zločineckého 78 dnů trvajícího tříměsíčního bombardování, zabíjení a ničení civilních cílů a infrastruktury Srbska letectvem NATO (tedy i letectvem té „mírumilovné, hodné“ Evropské unie), na podkladě trapných výmyslů, bez povolení Radou bezpečnosti OSN, bylo z Kosova doslova ze dne na den vyhnáno a oloupeno a uprchlo, aby zachránilo holý život, zase řádově na 230 000 Srbů a Romů, které během několika dnů přijalo bombardováním těžce poškozené Srbsko, tehdy téměř bez mezinárodní pomoci, kromě od Ruska. V té době bylo, jak se udává, kosovskými Albánci povražděno i přes dalších 3 000 Srbů a Romů. A teroristická organizace kosovských Albánců UÇK (Kosovská Osvobozenecká Armáda) zabíjela zajaté Srby a Romy jako laboratorní zvířata, aby jim odebírala jejich různé orgány a prodávala je do zahraničí k transplantacím. Podle švýcarského vyšetřovatele Dicka Martyho měl v tom prsty i od Anglie a USA všestranně podporovaný „chráněnec“ Madelaine Albrightové Hashim Thaci, zvaný svými lidmi „Zmije“, jednu dobu dokonce „premiér“ Kosova, nyní už i prezident (od 2016), kterého mělo čekat vyšetřování a i soud, ale jeho mocní ochránci (hlavně USA) svého „hocha“ neopustili. Vždyť udělal vše, co si od něho přáli a udělá vše, co si budou přát.
O Thacim a o jeho zatím zřejmě „nepotrestatelných zločinech“, jakož i o jeho vedoucích spolupachatelích zločinů (Agim Čeku, Ramuš a Daut Haradinaj, Fatmir Ljimaj, atd.). píše ve své rozsáhlé knize Carla del Ponte „Paní Žalobkyne“, vedoucí prokurátorka ICTY, Mezinárodního Trestního tribunálu pro válečné zločiny v někdejší Jugoslávii. Vlastním a přečetl jsem její srbské vydání „Gospodja Tužiteljka“, které vyšlo v Bělehradě (2008, Profil) a má 378 stran. Nikdo z vedoucích zločinců nebyl dosud odsouzen, mnoho svědků bylo zavražděno, zmizelo, bálo se a nechtělo svědčit. Stojí za to přečíst si z její knihy celou kapitolu XI (str.265-293) o toho času „netrestatelných zločincích“. Jak je možné, že významní velitelé zločinců UÇK (například Ramuš Haradinaj) nebyli odsouzeni podle tak zvané velitelské odpovědnosti, za kterou byli šmahem odsuzováni bosensko-srbští velitelé jednotek po zcela nekvalitních soudních řízeních soudci ICTY, jejichž při nejmenším významná část je na výplatních listinách NATO,
Tyto „kosovské vazby“ a zločiny při surové válce proti Srbsku v 1999 učinily, že někdo na tom Západě v té době, paní Albrightovou nazval „balkánskou řeznicí“ (the Butcher of Balkan). Je známo, že i Hillary Clintonová tehdy tvrdě nutila svého manžela, prezidenta USA Billa Clintona, aby Srbsko bombardoval. Paní Albrightová (v roce 2017 jí bylo 80 let) při tom po obsazení Kosova a jeho odtržení od Srbska, vydělala nemalé peníze v rámci obchodů s komunikačními systémy Kosova. Podobně prý vydělal i velitel NATO agrese v 1999 generál Wesley Clark, v souvislosti s kosovským velkodolem Trepča..
Za 4 roky (1995 až 1999) Západem sponzorovaných a prováděných proti srbských agresí v této části Balkánu, to znamenalo téměř půl miliónu srbských oloupených a vyhnaných uprchlíků pro Srbsko a Republiku Srbskou (B&H), dospělých i dětí, starých lidí. A také desetitisíce zraněných a povražděných. Srbsko bylo již „zvyklé“ na přívaly uprchlíků a to prakticky velikou většinou Srbů. Srbové prchali, zde nutno znova uvést, aby zachránili holý život, ne z nějakých ekonomických důvodů.
Po zničení Jugoslávie Německem, Itálií, Maďarskem a Bulharskem začátkem války 1941-45, se Německem okupované Srbsko staralo o více než 800 000 vyhnaných a zcela oloupených, velikou většinou Srbů, hlavně z tzv.ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko (NDH), který se ukázal být pravým genocidním státem pro Srby, z kterých tam bylo povražděno, spolu se Židy a Romy, řádově přes 700 - 800 000. Hitler a Mussolini totiž „darovali“ Chorvatsku i celou Bosnu a Hercegovinu s velmi početným srbským obyvatelstvem. A nemělo by se zapomenout, že Německo vyhnalo, z krajů připojených k Německu v roce 1941, řádově 30-40 000 Slovinců do Srbska, které o ně, i když samo Německem obsazené, všestranně muselo pečovat. V té době se mezi slovinskými vyhnanci narodil i budoucí prezident Slovinska Milan Kučan, známý později při rozbíjení Jugoslávie v 90tých letech XX.století podle svých protisrbských stavů.
Hitlerův „létající diplomat“ pro Balkán Hermann Neubacher udával jako srbské ztráty za války, většinou v ustašovském Chorvatsku, na 750 000 mrtvých. Dokonce i němečtí velící generálové v té oblasti, byli téměř zděšeni surovostí vraždění Srbů v ustašovském Chorvatsku, v jeho četných (!) vyhlazovacích táborech pro Srby, Židy i Romy, včetně dětí. Statisíce Srbů v té době našly ochranu a útočiště v oblastech Chorvatska, okupovaných Itálii. V té době ale byly i desetitisíce Srbů a Židů vyháněny a mnozí z nich povražděni v oblastech okupovaných Maďarskem. Mnoho srbských a židovských mrtvol přinášel v zimě 1941-42 Dunaj, z Maďarskem okupované části Srbska, z Bačky. Mrtvoly v Chorvatsku povražděných Srbů, přinášela zase řeka Sáva, v Bělehradě pod starou pevností a parkem Kalemegdan. Protože mám už přes 91 let a protože jsem v té době v Bělehradě žil, tak jsem to všechno viděl.
V té době Srbsku nikdo neposkytl nějakou pomoc pro tyto uprchlíky, o které se staralo docela účinně, přes mnoho těžkostí, přes německou okupaci, tzv. „Srbské komisařství pro uprchlíky“.
Toto jen jako připomínka k dnešní době, když se tolik píše o masách uprchlíků, o jejich „invazi“ do Evropy, z kterých je zřejmě značná část ekonomická a jen část prchá před hrůzami války v jejich oblasti, zatím co zcela nedávní srbští uprchlíci byli vyhnáni z Chorvatska a z oblasti Srbska zvaného Kosovo a Metohija, odkud museli utéci, aby zachránili holý život. A ti, kteří vlastně byli jakýmisi „sponzory“ jejich trápení, to jsou do značné míry různé západní státy (jejich vedení !), obzvláště Německo, USA, Británie, některé státy Evropské unie a významně NATO vůbec.
Vatikán vůbec neprojevil dostatek vůle a rozhodnosti, aby chránil své srbské pravoslavné křesťanské bratry. Někteří jeho členové, bohužel, nenávist proti Srbům povzbuzovali. Copak nemohl v té souvislosti víc podniknout i jinak velmi populární Jan Pavel II? A hlavní „oficiální“ západní viníci moc pomoci neposkytli, vlastně skoro nic. Jen se jejich propaganda a jejich satelitní státy snaží, aby se o jejich zločinech moc nemluvilo. Odškodnil někdo z Chorvatska vyhnané a oloupené Srby v roce 1995? Zaplatil někdo něco Srbsku (bylo by to mnoho desítek miliard US dolarů) za zničenou infrastrukturu země během zcela ilegálního, bez povolení Radou bezpečnosti OSN, kriminálního bombardování 78 dnů a nocí organizací NATO v 1999? A pokrytci se diví, že země neprosperuje. Dostali nějaké odškodnění potomci od NATO bomb povražděných za NATO agrese proti Srbsku? Dostali něco zmrzačení nebo ti, co přišli o všechno? A co ti, kteří dostali leukémii nebo jiné zhoubné nádory následkem zločineckého použití Američany v Srbsku, na Kosovu, v Bosně, munice s ochuzeným uranem?
Ta katastrofálně snížená prosperita dnešního Srbska je sice i následkem nemalé korupce a ne příliš schopných vlád, ale hlavně následkem ničení těmi tisíci tun „humanitárních bomb“, jak je tehdy směšně nazval v pařížském Le Monde 29.dubna 1999. náš tehdejší prezident Havel. Jen málo lidí si uvědomuje, že NATO svrhlo na Srbsko (v 1999) mnohem více bomb, než v Afghánistánu, Libyi, Iráku.
Pavel P. Kopecký pro Deník TO: Rozmohl se nám tu takový drobný globální nešvar – speciální vojenské operace. Jde o terminologický symptom strategické arogance, která se šíří jako eufemismem maskovaný virus mezi velmocemi a jejich snaživými učedníky.
Mohli bychom začít například v polovině dubna 2014, kdy se na východě Ukrajiny rozhořel konflikt, který tehdejší kyjevská vláda nazvala „protiteroristickou operací“ (ATO – Anti-Terrorist Operation).
V tragickém roce 2022 vyhlásil Vladimir Putin „speciální vojenskou operaci“ (SVO)
Nyní, v roce 2026, připsal další kapitolu takzvaných speciálních vojenských operací Washington. Poněkud rozkolísaný Donald Trump a kolektiv slíbili v souvislosti s Íránem staronové schéma. Bujnou, přesnou, slavnou, prostě „speciální operaci“. Opět se však ukázalo, že podcenění nepřítele je nejspíš univerzální nemoc soudobých velmocí s jejich klienty. Teheránské zřízení není papírový tygr; má své spojence, proxy sítě, výzbroj a odhodlání. Tak jak měla zpočátku Ukrajina, která se postupně ocitla na druhé koleji.
Jindřich Rajchl: Při své návštěvě Budapešti jsem nenarazil na jediného Ukrajince. Ani v restauraci, ani v taxíku, ani na benzínce. Prostě se tam bez nich obejdou. Tak ať mi nikdo nevypráví, že naše ekonomika by se bez nich zhroutila. Česká práce patří do českých rukou!
Jan Sedláček: Osobně bych zrušil veškeré dotace na zateplování. My všichni jsme plošně okrádáni na vysokých daních (včetně tzv. "emisních povolenek") a pak se to věnuje pár "vyvoleným" na zateplení jejich soukromých domů. To mi přijde postavené na hlavu. Pokud chce stát podpořit zateplování, ať dá nulovou DPH na zateplovací práce či materiál. Ale žádné dotace. Ostatně, zateplování má smysl právě jen tam, kde se vyplatí bez dotací.
Jiří Šatánek: Napadením Iránu uvrhli Ušáci a Izoši Evropu do katastrofy. Přijde mi absurdní, že všechny evropské země neposlaly velvyslance Ušákova a Izošstánu do prdele, to je to nejmenší, co by se mělo stát. Zabavení veškerého majetku Ušáků a Izošů v Evropě by mělo ihned následovat. Různé subky se tu radují, jak Havlíček domluvil v Ušákově plyn pro ČR na 20 let. To je odporné.
Nikdy jsem nechápal, že se nějaké ženské nechávají od chlapů mlátit a pak se těch hajzlů ještě zastávají. Nechápu to stále, ale vidím ten samý jev napříč společností.
Kdekdo tu má k těm ušáckým a itosským zmrdům stejný vztah jako mají mlácené ženskè k chlapům, co je mydlí. Nechápu, ale beru na vědomí.
Přijde mi opravdu pošahané prohlašovat Rusko/Čínu/Irán/... za nepřátele a někoho, kdo nás neustále "mydlí" a okrádá, za přítele. Každý, kdo na to Ušákům a Izošům kýve je hnusná debilní subka a měl by se léčit.
Zvědavec: Pomsta za odmítnutí poskytnout Kyjevu 90 miliard eur. Militantní globalisté spolu se Zelenským zaútočili na Maďarsko a Slovensko. Summit EU, který skončil 20. března, se vyznačoval dalším neúspěchem pokusu evropských globalistů formalizovat poskytnutí slíbených 90 miliard eur Kyjevu. K přijetí tohoto rozhodnutí (stejně jako 20. balíčku protiruských sankcí) nedošlo kvůli vetu Maďarska a Slovenska, které již téměř dva měsíce požadují od Zelenského obnovení dodávek ruské ropy ropovodem „Druzhba“. Jejich postoj je jednoduchý: „Žádná ropa – žádné peníze!“ A tak se postavily do tvrdé opozice v ukrajinské otázce.
Doslova hned následující den začala v médiích politická ofenzíva proti Budapešti a Bratislavě, organizovaná globalisty. Kyjev ze své strany zesílil protimaďarskou propagandu a připomněl „ukrajinský zlatý konvoj“, který Maďaři zadrželi na začátku března. První úder proti Maďarsku zasadil deník The Washington Post, který podporuje americké demokraty a obvinil ministra zahraničí Pétera Szijjártó z poskytování důvěrných informací o evropských záležitostech Moskvě.
Izvestija: Moderní průmyslové zemědělství je v podstatě mechanismus pro přeměnu fosilních paliv na kalorie z potravin. Když na jaře roku 2026 začaly nad Hormuzským průlivem létat rakety a ceny ropy a plynu prudce vzrostly na několikaletá maxima, globální trhy se zaměřily na ceny benzinu a elektřiny. Energetická krize se však může snadno změnit v potravinovou krizi. Rozsáhlý prudký nárůst cen zemědělských produktů je již na obzoru. Minerální hnojiva jsou základem moderních sklizní. Blokáda Perského zálivu zasadila tomuto trhu těžkou ránu. Země Blízkého východu se podílejí přibližně 45 % na světovém vývozu močoviny, klíčového dusíkatého hnojiva. Pozastavení dodávek z přístavů v Saúdské Arábii, Kataru a Spojených arabských emirátech způsobilo fyzický nedostatek na asijských a afrických trzích. Spotové ceny močoviny již prudce rostou, za poslední měsíc vzrostly o 50 % na 700 dolarů za tunu. Situaci zhoršuje plynová krize v Evropě. Výroba dusíkatých hnojiv se spoléhá na syntézu amoniaku ze zemního plynu, který tvoří 70–80 % nákladů na konečný produkt. Prudký nárůst cen v nizozemském uzlu TTF v důsledku uzavření katarské výroby LNG činí evropské chemické závody Yara a BASF hluboce nerentabilními. Průmysl je nucen uzavřít kapacitu a opakuje se scénář z roku 2022.
Tehran Times: Írán nedovolí Donaldu Trumpovi diktovat konec války a zdůraznil, že „Írán válku ukončí, až se tak rozhodne a až budou splněny jeho vlastní podmínky.“ Pět podmínek pro ukončení války:
1. Úplné zastavení „agrese a atentátů“ ze strany nepřítele.
2. Zavedení mechanismů, které zajistí, že válka nebude Íránu znovu vnucena.
3. Zaručená úhrada válečných škod a reparací.
4. Ukončení války na všech frontách a pro všechny odbojové skupiny v regionu.
5. Uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem jako jeho přirozeného a zákonného práva, sloužícího jako záruka závazků druhé strany.
----------------------------------------------------
Přátelé, mám vás rád a vím, že bez vás to nejde.
Už i měsíc březen je zde.
Pokud vám pořád dělají "Větičky" radost,
podpoříte autora?
číslo účtu Literárního klubu LV: 1030513055/5500
"Bůh žehnej dílu našemu"
Ladik
