Kult Johna Frumma

Když se setkají dvě kultury na různém stupni vývoje, může dojít k velice zajímavému jevu, známému jako „Cargo kult“. V tomto případě začne primitivnější kultura uctívat tu vyspělejší a napodobovat některé aspekty, které se s ní vážou. Příslušníci těchto kultů jsou přesvědčeni, že průmyslové zboží není vyráběno, ale tvořeno dobrými duchy, kteří je jen nedopatřením věnovali bělochům. Domnívají se, že opakováním rituálů bílých návštěvníků získají sami hodnotné zboží (cargo).

Příkladem může být kult proroka Johna Frumma, vzniknuvší po 2. světové válce na ostrově Tanna, ze souostroví Vanuatu. Místní obyvatelé považují jednu z hor za boha a vždy v únoru se scházejí na úpatí sopky Mount Yasur, aby zde prováděli náboženské rituály. Ty spočívají v pochodování ve formaci, kolem dřevěného stožáru s americkou vlajkou. John Frumm je podle nich mocnější než Ježíš a věří, že se na ostrov jednou vrátí. Až se tak stane, vyžene bělochy, nebudou muset pracovat, ošatí je a uživí, rovněž zahrne svůj lid báječnými dary, například Coca-Colou nebo televizí. Původ kultu je ale poměrně prostý:

Na ostrově Tanna bylo za druhé světové války na 300 000 amerických vojáků, měli zde letiště, nemocnici a kasárna. Často obdarovávali domorodce nejrůznějšími dárky, jako čokoládou, limonádou, žvýkačkami. Vždy se představovali jako John z (from) a nějaké město. Domorodci tak začali všem americkým vojákům říkat John Frumm. Když válka skončila, vojáci z ostrova odešli a spolu s nimi i všechny dárky, díky nimž se domorodcům dařilo nejlépe za celou historii. Tak tedy vznikl tento zvláštní kult. Dle výzkumníků je uctívačů Johna Frumma na šest tisíc. Není to jediný případ takzvaného cargo cultu, ale jde o nejpočetnější skupinu, která jej vyznává.

Patrně nejznámějším příkladem Cargo kultu je budování atrap letišť, letadel a napodobování rituálů pozemního personálu. Domorodci je odpozorovali během přítomnosti japonské a americké armády v průběhu 2. světové války, kdy získali mnoho užitečných věcí. Vysledovali, že zanedlouho po radiové relaci pozemního personálu s letounem přistane na letišti letadlo s dodávkou potravin a jiného užitečného materiálu. Radisté měli vysílačky s prutovými anténami a na uších sluchátka. Když vojska opustila pozice, domorodci začali konstruovat „antény“ z bambusu a „sluchátka“ z kokosových skořápek a imitovali přivolávání letadla. Měli za to, že zásobovači zase přiletí a přivezou náklad…