Srebrenicke horory a vrtěni psem...

Medyjalni scena je jasna. Vlevo hodny Bosňak, vpravo zly Srb.

Hodny Bosňak se pětrazy denně modli a střila do vzduchu. Zly Srb se na Bosňaka tři roky krvežiznivě diva, a pak mu během třech dnu zebere flintu, zmuchla kobereček, osum tisic hodnych Bosňaku v červencu roku 1995 zakeřně postřila a zahrabe do masovych hrobu. Hodna stara baba Jaga, specialistka na mobilni operatory, puvodem ,z Prahy, kera to sleduje na satelitu, to všecko prozradi prezidentovi, kery rozrušeny vyskoči od stola, čimž překvapi ženu Monyku, zavrti psema zasadi se o ukončeni valky.. Hroby se odevřu, postavi se pravy amerycky hřbitov s bilyma patnikama a zli pachatele navždy zmizi v Haagskem kriminale. Tolik tedy medyjalni přiběh, na podporu kereho každy červenec naše televize ukazuju brečici bosňacke roby.


Obecně plati, že kdo se chce cosik dozvědět, měl by si přečist knižky, kere su psane z pozic obuch stran.


Knižek, popisujicich udalosti ze strany hodnych Bosňaku su mraky. Par dnu sem chodil po Ostravě a zhaňal knižky porubskeho suseda Rajka Dolečka, kery situaci popisuje z neameryckeho pohledu.

Šmatlal sem po Ostravě, a bylo to divne. V naši demogratycke zemi plne knihkupectvi, v kulturnim městě Ostravě člověk nemohl zehnat knižky mistniho slavneho rodaka... Tady cosik nehralo.


A tak sem zvednul telefon, a zanedluho sem seděl s Rajkem v jeho porubskem kvartyru, pili zme červene vino, žvatlali o Balkanu, mimochodem pravě dokončoval dopis generalu Mladičovi, kereho v Haagu ve svojich devadesati rokach furt navštěvuje... neuvěřitelny chlop.