Anglosasové požadovali po Maďarech v roce 1999 pozemní útok na Jugoslávii

Interesantní zprávy přicházejí ze Srbska/Maďarska o tom, jak je Anglosasové v roce 1999 tlačili do vzájemné války...

"Srbský prezident Aleksandar Vučić v sobotu oznámil, že američtí a britští vůdci, včetně tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona, tlačili Maďarsko k pozemní invazi do Srbska v roce 1999. Maďarský premiér Viktor Orbán, který byl v té době ve funkci pouhý rok, podle Vučiće tuto žádost odmítl.

V televizním projevu Vučić vysvětlil, že Spojené státy a Spojené království chtěly, aby maďarské síly postoupily na jih, tedy do severního Srbska, aby vytvořily pro tehdejší jugoslávskou armádu druhou frontu - ke Kosovu v jižním Srbsku by tak přibyla nová frontu na severu země.

"Clinton a Britové požadovali [od Orbána] útok na Srbsko ze severu, aby mohli rozptýlit naše síly z Kosova a Metohije do Vojvodiny," řekl srbský prezident. Orbán, který byl tehdy ve svém prvním funkčním období maďarským premiérem, odmítl a s pomocí tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera odolal „nátlaku Bílého domu“.

Na nedávné schůzce Orbán informoval Vučiće o tehdejší výzvě partnerů NATO a také mu podle srbské hlavy státu umožnil o ní veřejně mluvit.

V roce 1999 zahájilo NATO nezákonnou útočnou válku proti tehdejší Svazové republice Jugoslávii, kterou v té době tvořilo pouze Srbsko a Černá Hora.

Bombardováním, které bylo namířeno i proti civilní infrastruktuře suverénního státu, se transatlantická vojenská aliance postavila na stranu kosovsko-albánských separatistů, kteří ve válce se Srby bojovali za nezávislost Kosova, provincie Srbska.

Maďarsko (tak jako i Česká republika) se připojilo k transatlantické vojenské alianci na začátku roku 1999 - několik týdnů před zahájením operace NATO, která proběhla bez mandátu OSN -, ale nezúčastnilo se leteckých útoků proti Jugoslávii.

Podle Vučiće Orbán v té době odcestoval do Spojeného království na oficiální jednání s tehdejším premiérem Tonym Blairem a setkal se také s bývalou premiérkou Margaret Thatcherovou. Podle Vučiće ho Thatcherová přivítala u dveří těmito slovy: "Velmi mi vadí, že jste odmítl zaútočit na Srbsko, takže zemře více britských vojáků."

Během operace NATO nakonec nebyli zabiti žádní britští vojáci. V makedonském městě Kumanovo byla 9. června 1999 podepsána dohoda, která formálně ukončila nepřátelství. Jihosrbská provincie Kosovo byla umístěna pod ochranu OSN, poté se samotné jednotky NATO přesunuly do Kosova, kde jsou umístěny dodnes.

Srbská armáda se dle dohody stáhla z provincie. S ní opustily Kosovo a Metohiji desetitisíce Srbů. K dnešnímu dni je jich prý kolem 200 tisíc. Bombardování bylo prvním případem, kdy aliance vedená Spojenými státy použila vojenskou sílu bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Byl - a nadále je - tento útok odsuzován jako nezákonný velkou částí světa.

V roce 2008 vyhlásila Priština přes všechny sliby států NATO nezávislost Kosova, kterou Srbsko a nemálo evropských států (včetně Slovenska) dodnes neuznalo.

Svobodná diskuse k textu přístupna tady.

POKUD CHCETE ZROBIT RADOST SOBĚ I AUTOROVI, POŘIĎTE SI JEHO KNIHY

Kniha Zrnko písku o Čechoslovácích, kteří na pozvání dominikánského diktátora přijeli na počátku druhé světové války na ostrov Hispaňola a vybudovali zde tropický ráj, už vyšla, zatím v neoficiálním, samizdatovém vydání. Koho téma zajímá, může si ji pořídit na E-shopu Knihu chraň, nebo si o ni napsat autorovi: ladislav.vetvicka@centrum.cz