top of page

Knižka "Okolo Rakuska" goes to Hollywood


To su věci. Nedluho pote, co se v mezinarodnim akademickem tisku zabyval moju knižku "Okolo Rakuska" bohemista, lingvista, doktor filologickych věd, profesor Izotov, za mnu do porubske knajpy Jedova chyša

začali dochazat ameryčti a rušti agenti, že by jako měli o tu knižku zajem a že by ju chtěli vydat v ameryčtině a ruštině. Tuž pravda, je to už zepar roku, to bylo ještě před koronopodfuckem, kdy sem jakesik vytisky nechal v Rusku, ale že se z teho stane taky bezceler, to mě překvapilo.

O časopise napsali: "Philology Journal je na seznamu tak zvané nejvyšší atestační komise, je registrován v Indexu akademického citování, a má taky DOI pro USA." Sice temu nerozumim, nevim, co to je, ale zni to dobře. The paper aims to record the position of the Slavic microlanguage, formed by the dialects of the inhabitants of Czech Silesia and in no way coinciding with the “Silesian” language of Polish Silesia (Czech ‘slezština’, Polish ‘język śląski’, German ‘Wasserpolnisch’). The study is novel in that it is the first to use the material of the travelogue published in printed form by the famous Ostrava blogger and writer L. Větvička, whose creative work is focused on this Slavic microlanguage.

Tuž kromě teho, že tam označuje Ostravštinu jako "microlanguage", to profesor Izotov napsal hezky. Přtem v knižce "Okolo Rakuska", kera popisuje muj pohled na vznik Velke valky a moju cestu po stopach Jarka Haška v zemich středni a vychodni Evropy, Balkanu a Ruska, neni Rusko popisovane zrovna v nejsvětlejšich barvach. Třeba kapitola o překonani odporu ruskeho celnika při vstupu do země nesvědči mnoho o chytrosti celniku. Ale tak je temu na celem světě. Ne nahodu už v Bibli su dvě povolani označovana za podřadna - ide o povolani prostytutky a povolani celnika. Přitem u teho prvniho povolani nechapu, čemu to tak je, bo to je povolani hrdinne a čestne, jak řikal Klema.

Ale to je jiny přiběh, o tym sem pisat nechtěl.

Tady je ukazka ze vstupu do Ruske federace: Z klimatyzovane lodě sem vylezl do štyrycetistupňoveho horka celnice Ruske federace a dorazil k přislušnikovi celosvětově nadřazene rasy zvane celnik. Podal sem temu chlopovi pas. Byl sem prvni ve frontě, za mnu se potily děcka, baby, chlopi, kuřata aji ryby, čekajici na vstup do vysněneho světa velkeho Putina. Po dvaceti minutach listovani pasem - to už je u celniku taky zvyk - a zapisovani zbytečnych dat do zbytečneho systemu se sofistykovaně zeptal: "Kam jedete?" "Do Ruska." Když dostanete od celnika idyjotsku otazku, doporučuju vam pravě tak idyjotsku odpověď. Všimněte si, že ty celni hňupy obzvlašť vytača, když jim na havanskem letišťu řeknete, že jedete na Kubu. Nebo když jim na užhorodskem přechodu s važnym gzychtem oznamite, že jedete na Ukrajinu. Ani tohoto cypa samozřejmě neuspokojilo, když sem mu v mořskem přistavu v Soči oznamil, že jedu do Ruska, ale to už je sučast hry. Když z vas uřady robi cypa, musite jim to vracat. "To je snad jasne, ale do jakeho města?" pokračoval s kyselym gzychtem. "Do Jasne Poljany, Stalingradu a Bugulmy," odpověděl sem važně. "Stalingrad už neni." "Cože? Co se stalo? Němci ho dobyli?“ zhrozil sem se naoko. "Nět. Teď to je Volgograd,“ odpověděl, aby mi ukazal, že je odbornikem na hystorycke udalosti. „ Co budete dělat v Bugulmě?" "Jedu tam za Jaroslavem Haškem... to je spisovatel," dodal sem po chvilce, když bylo vidět, že jmeno sudruhu celnikovi nic neřikalo. "Gašek? Rusky pisatěl?" "Ne, Jaroslav Hašek je česky spisovatel," odvětil sem něžně jako naš učitel češtiny, když sem řek jakusik blbost. "Aha... a co robi v Bugulmě?" "Vypracoval se tam na pozici zastupca vojenskeho velitela města." "Cože? Čech robi vojenskeho velitela Bugulmy? Možu vas poprosit o kontakt?" "Ulice Jaroslava Gašeka 1, Bugulma. Ale bohužel, mobilni telefon nema." "Jak je to možne, když robi vojenskeho velitela?" "Už je skoro sto roku mrtvy." Celnik se na mě škaredě podival. "Proč ste mi to neřekl dřive?" "Neptal ste se, jak se mu daři. Ptal ste se, za kym jedu. Ja enem odpovidam na otazky..."

Kdybych enem na chvilku opustil věcny ton, nebo snad bych se mu zasmal či nasadil jakysik ušklebek, asi by mě zavřel do ťurmy plne nadrženych Dagestancu. Bo povolani celnika je hrdinne a čestne, jak řikal už sudruh Gottwald, a nikdo nema pravo si z nich robit srandu. Naštěsti sem udržel kamenny gzycht, i když mi to cukalo kutkama.

"Vitejte v Ruske federaci," popřal mi ten vzdělany chlop, vrazil mi razitko do pasporta a ja sem po pulhodině čekani vstupil do země, kde včera znamena včera. Fronta zpocenych lidi čekajicich ve štyrycetistupňovem vedru, až bude do země vpuštěn jakysik cyp z Ostravy, se posunula o jednu přičku... ------------------------ No a to je asi tak všecko, co sem chtěl řict. Cely lingvistycky rozbor v Philology Journal si možete přečitat TADY. Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty iFČIL, Mukačevo

PS: Kličove kapitoly moji knižky "S Jarkem Haškem po 100 rokach Okolo Rakusko Uherska" si mohli a možu moji čtenaři iFČIL přečist se svolenim adminu bloga TADY




Pokud je vám blízké vnímání světa, prezentované na tomto webu, podpořte nás. Bo kdo jiný, než vy? A kdy jindy, než fčil? Dnešní režim to za vás rozhodně neudělá.


Dar Literarnimu & cestovatelskemu klubu Ladislava Větvičky možete poslat na učet 1030513055/5500 z ciziny pak na IBAN: CZ2355000000001030513055. SWIFT: RZBCCZPP































Kaj mě ještě možete najit...
  • Facebook Social Icon
  • Instagram Social Icon
  • Facebook - Black Circle
  • Vkontakte Social Icon
bottom of page