Konec šanghajskeho systemu na slovenske hranici

Vyjižděl sem z polske strany slovenskych hor, kere se jmenuju Tatry a kochal sem se jak ten dochtor ze střediskove vesničky. Od zasněženych vrcholku, z kerych se spušťali lyžaři, se odražaly slunečni paprsky.


Před kavarnama v malych horskych vesničkach seděly baby slunkařske aji patryjotycke, buzeranti s nagelovanyma vlasama srkali sojove latečko a potetovani polšti mamlasi ze švabašskyma kerkama kopali žalondkovu gořku.


Děcka pomalu vylizaly z penzijonu, sedaly na lanovky a nechavaly se unašat na bezpečne, severni vrcholky Tater. Měly štěsti. Bo na jižni, česko-slovenske straně Tater byly sjezdovky pokryte vrstvama koronove nakazy, kera byla připravena skočit na prvniho odvažlivca, kery by se pokusil narušit křehku rovnovahu zasněženych svahu.