Úterní "Větičky 28.10.2025" - Viděli jste jediný západní stát, který by své dluhy snižoval a konsolidoval?

Větva
7min
Minut čtení: 9

iDnes: Zdá se, že ruská ekonomika začíná konečně výrazně pociťovat dopady války na Ukrajině. I proto, že USA uvalily sankce na tamní ropné giganty. Prezident Vladimir Putin panikaří a označuje nepřátele, píše britský deník The Daily Telegraph.

Text pak pokračuje podobně dětinskyma uvahama.

je podle popisu elevka iDnes, kera nastupila z Filozoficke fakulty UK. Myslite, že až bude starši, tak se bude za ty kokotiny někdy stydět?

Ivan Hoffman na Radiu Universum: Kritici současné Evropské unie se dělí na ty, kteří tvrdí, že je třeba z ní odejít, a na ty, co chtějí EU napravit. Vlastně jde o dilema reformovatelnosti EU, přičemž už je evidentní, že se tato buďto změní, anebo rozpadne. Tím pádem ale nedává velký smysl z ní odcházet, prásknout za sebou dveřmi. Chytřejší je chovat se v EU sebevědomě, nezávisle, nesmysly ignorovat a nechat se vyhodit. Než se tak ale stane, je dobré si ozřejmit, čím to je, že původně slibný projekt mírové spolupráce a užitečného partnerství zparchantěl.

Konzervativní noviny: Pod záminkou „boje proti dezinformacím“ a „podpory evropské integrace“ EU na „mediální projekty“ podle konzervativních odhadů vynakládá odhadem 80 milionů eur ročně – a to do této částky není započítáno nepřímé financování např. v podobě reklamních smluv.

Zpráva také ukazuje, že EU provozuje vysoce sofistikovaný „mediální komplex EU“, jehož prostřednictvím formuje mediální narativy o sobě a svých agendách.

„Evropská komise – jen prostřednictvím svého programu Partnerství v oblasti žurnalistiky, jehož kumulativní rozpočet dosahuje téměř 50 milionů eur – dohlíží na rozsáhlý ekosystém ‚spolupráce‘ médií v EU. V průběhu let se jednalo o stovky projektů, od proevropských propagačních kampaní po sporné iniciativy ‚investigativní žurnalistiky‘ a rozsáhlé snahy o ‚boj proti dezinformacím‘. A to vše je navíc k reklamním kampaním financovaným z programu Informační opatření týkající se politiky soudržnosti EU (IMREG), jehož rozpočet činí 40 milionů eur…“

„Ještě více znepokojující je ústřední role, kterou v tomto procesu hrají velká evropská veřejnoprávní média. Tyto projekty ukazují, že nejde o jednorázovou spolupráci, ale spíše o vyvíjející se částečně strukturovaný vztah mezi institucemi EU a veřejnoprávními mediálními sítěmi.“

Zdá se, že Evropská komise poslala v mediálním světě peníze téměř všem – to znamená, že jsou na ní v menší či větší míře závislí všichni od tiskových agentur po mediální společnosti, veřejnoprávní média a další mediální organizace. Uveďme si zde několik příkladů:

Evropská komise mimo jiné poslala peníze řadě tiskových agentur, na nichž jsou závislá prakticky všechna média: francouzská AFP dostala od EU 7 milionů eur, italská ANSA 5,6 milionu eur, německá DPA 3,2 milionu eur, španělská Agencia EFE 2 miliony eur, americká AP 1 milion eur, portugalská Lusa News Agency 200 000 eur, polská PAP 500 000 eur a řecká ANA 600 000 eur.

Na výplatní listině Evropské komise jsou, zdá se, také některá vybraná média: televizní stanice Euronews dostala 230 milionů eur, televizní stanice ARTE 26 milionů eur, zpravodajský web Euractiv 6 milionů eur, polský deník Gazeta Wyborcza 105 000 eur, maďarský zpravodajský portál 444.hu 1,1 milionu eur, francouzská veřejnoprávní televize France TV 400 000 eur, italská multimediální společnost GEDI Gruppo Editoriale 190 000 eur, německá veřejnoprávní televize ZDF 500 000 eur a německá veřejnoprávní televize Bayerischer Rundfunk 600 000 eur, česká společnost ECONOMIA 1,1 milionu eur.

Peníze dostaly také tyto veřejnoprávní televizní a rozhlasové společnosti: německá Deutsche Welle dostala 35 milionů eur, francouzský státní holding France Médias Monde 16,5 milionu eur, francouzská veřejnoprávní televize France Télévisions 1 milion eur, italská RAI 2 miliony eur, belgická RTBF 675 000 eur, portugalská RTP 1,5 milionu eur, estonská ERR 1 milion eur, španělská RTVE 770 000 eur a dánská TV2 900 000 eur.

Zkrátka nepřišly ani některé mediální organizace. Francouzská nevládní organizace Reportéři bez hranic obdržela 5,7 milionu eur a belgická nezisková organizace Journalismfund Europe dostala 2,6 milionu eur. Nizozemský webový portál investigativní žurnalistiky Bellingcat, který se označuje za nezávislý, obdržel 440 000 eur.

Východní a střední Evropě je věnována zvláštní pozornost, a to hned v několika projektech. Vytvoření sítě CEDMO (ČR, Slovensko, Polsko) pro „boj proti dezinformacím v Evropě“, sdružující ověřovatele faktů, akademické výzkumníky, mediální organizace a tiskové agentury. Dále pak projekt na zvýšení kapacity a životaschopnosti nezávislé profesionální žurnalistiky, do něhož je zapojen (a v rámci něho unijními penězi sponzorován Ústav nezávislé žurnalistiky) a projekt na „podporu vzniku živé evropské veřejné sféry“, do něhož je zapojen Deník Referendum.

Vidlák: Pamatujete, jak vypadaly první dny po volbách v roce 2021? Ta radost demobloku z výhry a draní se k moci, protože byli po osmi letech v opozici řádně vyhladovělí. Jediným obláčkem na jasném, progresivistickém a evropsky hodnotnotném nebi byl prezident Zeman, který ustavení nové vlády poněkud zdržoval… a tak se proti němu rozjelo v podstatě spiknutí ve snaze ho odstavit. Nepovedlo se to jen díky tomu, že kolem Zemana byli lidé, o kterých sice naše pravdomluvná média referovala velmi nehezky, ale kteří mu v kritickém okamžiku zachovali věrnost. Zeman nakonec jmenoval vládu tak, jak si ji Fiala přál, včetně kinderministra Lipavského. Bylo kolem toho nějaké vyhrožováníčko kompetenční žalobou, ale předání moci nakonec proběhlo v klidu. Andrej Babiš odmítl Zemanovu nabídku na pověření sestavení vlády, odešel zcela hladce do opozice a nedělal novému premiérovi žádné ofuky s rozpočtem, ani s ničím jiným.

SOSP: Ústavní právník JUDr. Koudelka o politickém procesu s učitelkou Bednářovou: "Je fakt tak těžké pro tajné služby a represivní složky státu, včetně trestních soudů, akceptovat svobodu myslet si a říkat, co chci? Slova Martiny Bednářové nikoho nezabila, nikoho nezranila, na vývoj války na Ukrajině měla nulový vliv. Na chápání svobody slova u nás však mají vliv značný.

Jsem pro svobodu. Na rozdíl od lži Petra Fialy, který tvrdil, že jsme ve válce, je pravda, že ve válce nejsme. Pokud nejsme nějaké války účastni, ať si svobodně každý o ni říká, co chce. A to platí pro válečný útok na Jugoslávii 1999, pro útok na Irák 2003, pro válku na Ukrajině, na Blízkém Východě, v Sýrii, Jemenu, spor mezi Pákistánem a Indií i válku arménsko-ázerbajdžánskou o Karabach."

Vidlák: Viděli jste jediný západní stát, který by své dluhy snižoval a konsolidoval? Ono to tak trochu nejde. Když se všichni ostatní zadlužují a dotují svou ekonomiku, buď uděláte to samé a nebo zkrachujete ještě dřív než na tu dluhovou past dojde. Pořád se pohrdavě mluví o slabé ekonomice za socíku, ale ptám se, jak by vypadala naše životní úroveň bez těch tří a půl bilionu dluhů? Jak by vypadaly naše silnice i paneláky? Tehdy životní úroveň rostla pomaleji, ale bez dluhů... Jestli on to nebyl henten UDRŽITELNÝ ROZVOJ, což?

Jo a víte, jak končí dluhová past? Měnovou reformou! Jednu jsme teď nedávno měli. Třicetiprocentní inflaci. To je nejlepší měnová reforma vůbec. Dopadá takřka výhradně na chudé.

Zvědavec: Bodnutí nově zvolené starostky Iris Stalzerové spáchaly její vlastní děti (17letá dcera a 15letý syn), které byly adoptovány z Mali a Haiti. V scénách připomínajících film Quentina Tarantina dcera svázala 57letou kariéristku v suterénu jejich domu a mučila ji několik hodin provizorním hořákem a 13 „bodnými ranami“ nožem do plic a trupu. Německé úřady se rozhodly nevydat zatykač a místo toho klasifikují incident jako „tělesné ublížení“.iDnes: Zdá se, že ruská ekonomika začíná konečně výrazně pociťovat dopady války na Ukrajině. I proto, že USA uvalily sankce na tamní ropné giganty. Prezident Vladimir Putin panikaří a označuje nepřátele, píše britský deník The Daily Telegraph.