Mírové návrhy

Před paru dňama se Polaci začali vztekat na maďarskeho minystra, že prohlasil německo-polsky konflikt roku 1939 za lokalni, kery mohl byt vyřešeny mirovym jednanim, pokud by Polaci jednat chtěli. Ale Polaci, štengrovani anglickym vedenim, nechtěli. Tym neobhajuju německo-slovenske zahajeni utoku na Polsko. Každy akt agrese je svinstvo a do civilizovaneho světa nepatři, ať už ho provede Ameryčan, Rus nebo Němec. Nehledě k temu, že dneska vime, k jakym koncum to všecko dospělo s desitkama milionu mrtvych.

Přesto si nemožu nepřipomenut muj rozhovor s člověkem, kery včas před Hytlerem zdrhnul z Protektoratu, čimž si jako Žid zachranil život a usadil se v Karybiku. Upozornil mě na mirove navrhy Adolfa Hytlera, kere veřejně přednesl po skončeni polske kampaně (dnes temu řikame zahajeni druhe světove valky). Mirove navrhy Adolfa? Jaky to oximoroň!!! O žadnych mirovych navrzich sem nikdy neslyšel, takže mě to silně překvapilo. Člověk, kery mě inspiroval k sepsani knihy Zrnko pisku mi tenkrat v Karybiku řekl, že pravě nulova reakce na Hytlerovy mirove navrhy ze strany evropskych mocnosti Anglie a Francie, kere vyhlasily Německu valku, byla tym hlavnim impulsem, že kyvnul na navrh opustit Evropu, bo vytušil bližici se katastrofu.

Nema smysl přemyšlat, co by bylo, kdyby zapadni mocnosti na mirove navrhy přistupily, je tam mnoho neznamych. Jedine, co pry tehdy Hytler po sjednoceni Němcu do jedneho statu požadoval, bylo navraceni ukradenych kolonyji. Jenže za rohem už v plne sile zbrojil stryk Stalin, nehledě k temu, že pro nas by to asi tež žadna vyhra nebyla, bo okleštěne česke země sudruh Hytler nikdy nezamyšlal propustit ze svojeho sevřeni. Takže pokud byzme se byli byvali vubec narodili, tak byste ty moje cypoviny fčil nečitali v ostravštině nebo češtině, ale maximalně tak v jakesik německe dyjalektyce.

Ale přesto si myslim, že je legitymni o mirovych navrzich mluvit, bo jakekoliv zamlčovani hystoryckych dokumentu ma za nasledek to, že nas buch dřive nebo později donuti si dane udalosti zopakovat, bo ma pocit, že zme se nepoučili.

A to bysem byl byval fakt nerad.

Nasledujici text je překladem Hytlerovy řeči z řišskeho sněmu ze dňa 6. řijna 1939:

...je štěstím pro lidstvo, že se mi podařilo bez zatížení cizích státníků odstranit nejšílenější nemožnosti Versaillské smlouvy mírovou cestou. Tato smlouva rozdělila státy tím nejnerozumnějším způsobem, roztrhala hospodářsky spojité kraje, roztrhala dopravní linie. Že její odstranění v jednotlivých podrobnostech může být pro jisté interesenty bolestné, se dá pochopit. Avšak tím větší je zásluha, že k novým úpravám ve všech případech, s výjimkou posledního, došlo bez prolévání krve.

Avšak i poslední revize této smlouvy byla právě tak proveditelná mírovou cestou, kdyby nalezly pochopení ženevské Společnosti národů, nebo nedocházelo ke štvaní a následnému vyhlášení války ze strany Francie a Británie.

Německo ovšem nemá nepřátelských úmyslů vůči žádným svým sousedům, ani vůči jakýmkoliv jiným státům v Evropě, či ve světě. Rád bych poukázal na fakta, která se nedají odstranit ze světa ani nejlepšími písařskými výkony mezinárodních židovských novinářských lhářů:

1. Německo sjednalo s baltskými státy smlouvy o neútočení

2. S nordickými státy nemělo Německo nikdy zájmové konflikty, Švédsku a Norsku byly dokonce nabídnuty smlouvy o neútočení a byly odmítnuty jednoduše proto, že se tyto státy necítily být nijak ohrožovány

3. S Dánskem jsme vytvořili loajální a přátelský vztah, podpořený smlouvou o neútočení

4. S Holandskem Říše pokračuje v tradičním přátelství

5. S Belgií jsem se vzdal požadavku jakékoliv revize, Říše nevznáší vůči Belgii žádné požadavky, které by mohly být považovány za ohrožení

6. Stejný postoj zaujímá Německo vůči Švýcarsku

7. Jugoslávii jsem hned po připojení Rakouska oznámil, že hranice s tímto státem je považována pro Německo za nezměnitelnou a že si přejeme žít s Jugoslávií pouze v míru a přátelství

8. S Maďarskem nás spojuje dlouholetý tradiční svazek těsného a srdečného přátelství. I zde jsou hranice nezměnitelné

9. Slovensko se samo obrátilo na Německo se žádostí o pomoc při svém vzniku. Jeho samostatnost je Říší uznávána a nebude dotčena

10. Společně s Ducem jsem provedl změnu vztahů Říše k Itálii. Hranice, existující mezi oběma státy, jsou považovány za nezměnitelné. Z bývalých protivníků světové války se stali srdeční přátelé.

11. Co se týká Francie, projevil jsem snahu zbavit poměr k Francii jedu a učinit jej pro oba národy snesitelným. Navrácení území Sárska bylo jediným požadavkem, který jsem považoval za nevyhnutelný předpoklad německo-francouzského dorozumění. To znamená – odmítám vůbec takzvaný alsasko-lotrinský problém vůbec zmiňovat. Akceptuji rozhodnutí z roku 1919 a odmítám dříve či později dávat se do krvavé války kvůli otázce, která pro Německo není nezbytností. Obracím se na Francii s přáním, aby staré nepřátelství bylo navěky pohřbeno, aby oběma národům s jejich velkou historickou minulostí bylo umožněno najít si k sobě vzájemně cestu. Podnikl jsem v německém národě vše, abych vymýtil myšlenku nezměnitelného dědičného nepřátelství a abych místo něho zasadil úctu před velikými výkony francouzského národa, před jeho dějinami, právě tak jako každý německý voják má nejvyšší úctu před výkony francouzské branné moci.

12. Nemenší byly mé snahy o německo-anglickou dohodu, ba ještě více, o německo-anglické přátelství. Nikdy, ale opravdu nikdy jsem se nepostavil proti britským zájmům. Myslím, že by obě germánské rasy měly kráčet společně. Bohužel, musel jsem se příliš často bránit proti britským zásahům do německých zájmů. Já považuji za jeden z cílů svého života, sblížit oba národy nejen na poli rozumovém, nýbrž také na poli citovém. Jestliže moje úsilí ztroskotává, je to jen proto, že část britských státníků a novinářů chová vůči mně osobně přímo otřesné nepřátelství. Oni se nikterak netají tím, že jejich jediným cílem je, z důvodů, které nám jsou nevysvětlitelné, opět proti Německu zahájit boj při první příležitosti. Ale věřím také dnes, že ke skutečnému uklidnění v Evropě a ve světě může dojít jen v případě, že se Německo a Anglie dorozumí. Proto jsem se vydal na cestu dorozumění. Pokud to zatím nevedlo k toužebnému výsledku, není opravdu moje vina.

13. Naposledy jsem se nyní také pokusil normalizovat vztahy Říše k sovětskému Rusku a dovést je konečně na přátelskou základnu. Díky stejnému smýšlení Stalina se to nyní také podařilo. Také s tímto státem je nyní sjednán trvalý přátelský poměr, jehož výsledky budou pro oba národy požehnané.

A tak ve svém výsledku revize Versaillské smlouvy, kterou jsem provedl, nezpůsobila v Evropě žádný chaos, nýbrž naopak, vytvořila jasné, stabilní a přijatelné poměry. Jen člověk, který nenávidí tento pořádek v evropských poměrech a který touží po nepořádku, může být nepřítelem těchto činů. Chápu velmi dobře, že jsou interesenti, kteří vydělávají více na válce nežli na míru a chápu také, že pro jisté zrůdy mezinárodního žurnalismu je ajímavější podávat zprávy o válce nežli o kulturních tvůrčích činech míru. Je mi jasné, že židovský mezinárodní kapitalismus a žurnalismus vůbec nesoucítí s národy, jejichž zájmy podle svého tvrzení hájí, ale že tito lidé jako Herostraté vidí největší úspěch svého života v zakládání požárů.

Není nejmenšího důvodu, proč bychom měli v Evropě válčit. Já jsem válku Francii ani Anglii nevyhlásil, bylo tomu právě naopak. Proč by se tedy měla konat válka? Pro obnovení Polska? Polsko podle Versaillské smlouvy se již nikdy nezrodí. Konečný útvar v tom prostoru, otázka obnovení polského státu, bude rozřešena Ruskem na straně jedné a Německem na straně druhé, to nemůže být rozřešeno jakoukoliv válkou.

Západní demokracie by si měly uspořádat stav věcí ve svém prostoru. Příklad Palestiny ukazuje, že by bylo lépe, kdyby Britové řešili úkoly, které mají před sebou ve své zájmové sféře a nestarali se o problémy, které jsou v životních sférách jiných národů. Německo ve svém Protektorátu Čechy a Morava nezabezpečilo pouze klid a pořádek, nýbrž také položilo základy k novému hospodářskému rozkvětu a dorozumění mezi oběma národy. Anglie bude mít ještě mnoho práce, než bude moci ve svém palestinském protektorátu poukázat na podobné výsledky.

Proč bychom tedy měli bojovat? Vzneslo Německo vůči Anglii nějaký požadavek, který snad ohrožuje britskou světovou říši nebo její existenci? Nikoliv. Naopak. Ani vůči Anglii, ani vůči Francii Německo nevzneslo žádný takový požadavek. Má-li být válka vedena opravdu jen proto, aby byl Německu dán nový režim a Říše by měla být nějakým novým Versailles znovu roztříštěna, pak budou bezúčelně obětovány miliony lidí. A i kdyby se to po čtyř nebo osmileté válce podařilo, bylo by to nové uspořádání pro budoucnost jen zdrojem nových sporů.

Ne, válka by nespravila vůbec žádný problém, jedině, že by šlo o problém zruinovaných financí několika zbrojařů, vydavatelů novin nebo jiných mezinárodních válečných kořistníků.

Vždyť – co od toho druhého světa žádáme? Vůbec nic. Jen právo, aby se Němci spojili a za druhé, aby se jim vrátilo, co se jim vzalo. Tedy nic, co by pro ostatní národy mohlo znamenat ztrátu. Jak často jsem jim podával ruku… Válka je zde jen proto, poněvadž ji Anglie chtěla! Přes všechny naše pokusy a přesto, že jsme Anglii i Francii vycházeli vstříc, poslaly Německu své vyhlášení války. Dnes bez ostychu doznávají – ano, Polsko by pravděpodobně ustoupilo, ale to jsme nechtěli. Doznávají, že bylo možné dosáhnout dorozumění. Oni však chtěli válku! Jsme toho názoru, že tato válka musí skončit a že nemůže přijít vždy po několika málo letech válka nová a že přijít nesmí a přijít nemá.

Adolf Hitler, projev v Říšském sněmu, Berlín, 6. října 1939

Text spolu s mnoha jinými dokumenty té doby byl zveřejněn v knize Zrnko písku. kterou můžete získat ZDE. Je v něm popsán tragický příběh, který dosud prožíváme.

Pokud je vám blízké vnímání světa, prezentované na tomto webu, podpořte nás. Kdo jiný, než vy? A kdy jindy, než fčil? Dnešní režim to za vás rozhodně neudělá.

Dar Literarnimu & cestovatelskemu klubu Ladislava Větvičky možete poslat na učet 1030513055/5500 z ciziny pak na IBAN: CZ2355000000001030513055. SWIFT: RZBCCZPP

Nová kniha "PREZIDENTSKÉ KECY" je připravena k objednání na E-shopu Knihu chraň,