Neni teror jako teror – ostudne srovnani českeho režimniho tisku

V patek 29. 3. 2024 temu byl pravě tyden, co byl provedeny odporny terorystycky čin. Že za tym stoji tajne služby, bylo hned jasne z mnoha naznaku. Jejich rukopis se neda zapřet už z profesionalnich pohybu tych hovad s kalašnikovama.

Jestli za tym staly služby ruske, amerycke nebo jine, není v tento okamžik podstatne. To pozname brzy podle teho, k jakym učelum bude to svinstvo použite.

Všimněme si fčil čehosik jineho, a to medyjalni odezvy v našem protektoratnim tisku a srovnejme dva podobně odporne terorystycke zločiny.

V patek 22. 03. 2024 zemřelo při terorystyckem utoku v Crocus City Hall 144 lidi

V patek 13. 11. 2015 zemřelo při terorystyckem utoku v klubu Bataclan 130 lidí

Co se tyka přišernosti těchto akci a počtu oběti, su srovnatelne. Co ovšem srovnatelne není, je reakce placenych poskoku z naši medyjalni sceny. Zaměrně je nazyvam takto, bo „novinaři“ se jim rozhodně řikat neda.

Utok v Rusku začal okolo 20. hodiny, utok ve Francii okolo 21.30, což je pro novinaře velice těžke, bo se bliži uzavěrka, v patek večer su šefove už davno s milenkama na chalupach a synci tak su pod psychyckym tlakem.

Přesto v případě pařižske akce dokazala třeba Mlada Fronta Fčil rychle zareagovat a druhy den v sobotu vyšly noviny s tytulkem “Teror v Pařiži“. Po nedělnim volnu pak vyšel tentyž list ve smutečnim vydani s tytulkem „Valka v Evropě“.

Na zpracovani utoku v Moskvě měla redakce o hodinu a pul času navíc. Přesto druhy den, v sobotu, vyšla Mlada Fronta Fčil s tytulkem „Hlasim velku ďuru v silnici“. Dalo by se pochopit, že mladi poskoci v redakci, kaj už nikdo nebyl, měli strach cokoliv napsat. To se da v dnešnim režimu pochopit, musí platit ty hypoteky, lizingy a jakakoliv chyba može znamenat padaka. Bohužel, ani po nedělnim volnu se poskoci nepochlapili. Po nedělnim volnu vyšel tentyž list s tytulkem „Nikdo nezamete ulice ani neodklidi snih“.

Mohl bych udělat podobne srovnani u dalšiho protektoratniho tisku včetně tych internetu, ale asi tušite, že by to bylo zbytečne.

Politycke zadani je jasne. Neni mrtvy jako mrtvy. Ja nevim jak vy, ale byt na mistě tych synku z protektoratniho tisku, tak bych se při každem pohlednuti do zrcadla musel pozvracet.

Ladik Větvička, hlasatel Deniku TO, Moskva/Pařiž

PS: Ptate se, co bude dal? To vytuši každy, kdo dokaže přemyšlat nad zpravu jakehosik Dmitrija Medveděva.

V překladu:

"Každý se mě ptá. Co dělat?

Byli chyceni. Blahopřeji všem, kteří je chytili.

Je třeba, aby byli zabiti? Je to třeba. A tak se to i stane.

Mnohem důležitější je ale zabít všechny zúčastněné. Každého.

Ty, kteří to zaplatili, kteří sympatizovali, kteří pomáhali. Zabít je všechny."

Ptáte se často, co máte dělat a jak přispět k tomu, aby se režim, který se řítí do propasti, dal změnit, nebo se aspoň zabrzdila rychlost jeho pádu. Odpovídám obvykle citátem člověka, jehož jméno snad nemusím žádnému z nás připomínat: "Člověk musí bojovat proti zlu těmi prostředky, na které právě stačí".

Bojujte, informujte, sdílejte, šiřte to, co pokládáte za správné, vytvářejte ostrůvky pozitivní deviace a podporujte se. Nejsme sami, jsme mlčící většina. Ale mlčet rozhodně nemusíme.

Pokud je vám blízké vnímání světa, prezentované v našich textech, podpořte i nás. Bo kdo jiný, než vy?

A kdy jindy, než fčil? Dnešní režim to za vás rozhodně neudělá. A věřte mi, každá koruna je vítána.

Dar Literarnimu & cestovatelskemu klubu Ladislava Větvičky

možete poslat na učet 1030513055/5500 z ciziny pak na IBAN: CZ2355000000001030513055. SWIFT: RZBCCZPP