Nas nezkrotite!

Řika se: "Všude dobře, tak co doma?" A je to pravda. Z exilu je ten naš dvorek taky jakysik menši, ušmudlanějši. Nikoho ty naše pseudoproblemy nezajimaju. V televizi se neobjevuju zločinci typu Babiša nebo Hamačka, ani zapomenuti typu Prymuly nebo Rosenberga, ani vybrani nastupujici novi zločinci typu Bartoša nebo Fijaly. Žradlo je jine, červene vino lepši, rumy šťavnatějši a baby zajimavějši, ať už ste na Hispaňole nebo v zemich Čuka a Geka. Ale rum brzo zevšedni, v televizi defiluju jini zločinci, baby su protivne všude stejně, ať už mluvi hispaňolsky nebo azbucky a pivo robime stejně nejlepši na světě.

A tak po čase stojite na te neviditelně čaře, namachrovany idyjot v unyformě duležitě poklepava na karoseryju, prohrabava se ve špinavych trenkach netušic, že v tych zaprasenych fusaklach vedle schovavam skvěle klobasky, syr a med, kere EuroSajuz zakazuje dovažat a duležitě se pta, co zakazaneho se pokušam převezt.

"Jako obvykle, všecko, co Brusel zakazuje. Stowatove žarovky, blbě zakřivene banany, dvě krabičky cigar za pade, liter štyrycetiprocentniho balzamu, tři sedmičky Kagora a třicet piv," povidam pokažde stejně a ten chlapec, udatně branici šanghajsky prostor, přestože je pokažde jiny, se pokažde stejně zepta: "A prečo do Česka vozite pivo?" Ja cosik hlupeho odpovim, blbec se zasměje a vpusti mě do teho bruselskeho raja.

A ja si hned za tu čaru všimam, že cesty su sice lepši, cygani ve slovenskych osadach na rozdil od tych ukrajinskych sice furt nerobi, ale mlade roby rodi stejně urputně tajak před rokem, aspoň podle počtu kočarku v rukach sotva zletilych děvčat, vesnice su upravenějši jak na Volyni, ale lidi neni vidět a pokud ja, maju divny hader přes pysk, baby ve městach su vyžrane a prdelate tajak na te Hispaňole, hospody maju zasviněne okna, bo je pul roku nikdo neotviral a vubec se zda,