S Jarkem a fajnyma synkama v Heligonce

Člověk ma tendenci furt si ze všeho robit srandu, bo tych prasaren, kere na nas mulťaci z nove arystokracie vali, su tak neuvěřitelne, že si člověk musi spočnut u srandy, jinak by se zblaznil.

A pak, když kdosik přide s čimsik važnym, tak sem obezřetny, bo važnych věci je okolo nas dost. A tak sem byl podezřivavy, když sem potkal Borisa Rennera, což je naš nejlepši fotograf, kereho znam. Ja teda osobně žadneho jineho neznam, ale to on nevi, tak mu to neřikejte, je prostě nejlepši. Stejně je to magor, bo kdo ma kura dneska čas na aranžovani fotek tajak on z teho cyklu z prvni republiky:

Tuž řeknět, neni to šilenec? Je.

No a jak zme se potkali, tak zme dali pivko v Jedove chyši a on mi povidal, že chce pro jakesik nemocne děcka robit kandelař a jak se cosik proda, tak všecky ty penize z prodeja teho kandelařa da tym nemocnym děckam, bo neni žadna neziskovka, kera to skoro cele prožere a že jako tematycky by chtěl fotit sedumdesatky v Ostravě a jestli bysem mu tam jako nenapsal jakesik popisky.

No čuměl sem na něho jak na cypa, copak ja umim psat pro děcka? Ještě mi tam ulitne jakesik nevhodne slovo a přijde na mě Barnevernet s Ospodem a zavřu mě do mulťackeho gulagu, kde budu muset posluchat ideologicka školeni o tym, jak su islamisti hodni a bili chlopi ti zli. Tuž mam ja to zapotřebi?

Ale on mi vysvětlil, že to budu texty pro dospěle a že to děcka do ruky nedostanu a tak sem si řikal čemu ni, však pomožeš dobre věci. No ale ja cyp sem netušil, že on to bude fotit skoro rok a ja musel furt psat nove a nove texty a mu se to furt nelibilo, no myslel sem, že ho zabiju, bo sem nestihal ani blogy psat a malem mě předběhla Šichtařka v blogerovi roka a ja bysem nedostal medajlu, z čehož bych byl nevesely.

No ale pak mi spravil naladu, bo ten kandelař přinesl a to sem teda čuměl jak ščur do ryny, bo fakt jako ty aranže sedumdesatek se mu povedly, až sem měl pocit, že vidim sam sebe jak se hupu na klepaču, žeru chleba s Majku a zapijam to červenu sodovku.

No a tak sem měl radost, že sem se podilel na čemsik pozityvnim a že to třeba aji kdosik kupi a ty děcka budu mět veselejši buducnost, bo takhle jak se na to divam, mam taky pocit, že ani ta buducnost už neni to, co byvala.

No a jak sem teda zrobil taku fajnu věc, tak sem si řikal, že to musim vyvažit, bo vesmir musi byt v rovnovaze, bo když neni, tak je jakysik nakřivo a všecko pada na stranu a tak sem si řikal, že bysem mohl zrobit cosik dobreho aji pro tu stranu zla. Ale furt sem nevěděl co, až pak mi přišla nahoda do cesty a ukazalo se, že bysem mohl zrobit cosik dobreho pro Prahu. To se nestava často, abych cosik robil pro taku špatnu stranu, ale moji Pražane mi rozuměji a tym to vysvětlovat nemusim, že.

Tuž normalně mi volal Petr Hampl, to je ten, co piše ty knižky, kvuliva kerym mladi multykulturni svazaci placeni Šorošem běhaju po knihkupectvich, kde prodavaju jeho knižky a vyhrožuju tam nasilim, nebo chodi za majitelama prostoru, kaj ma mět besedu se čtenařama a huči do provozovatelu, aby mu zrušili pronajem, nejlip na posledni chvilku a tak.

No co se divite, to takhle levcovi idyjoti dělali vždycky, ať už se jmenovali Hytlerjugend, Komsomol nebo ČSM. A tak dneska su placeni z vašich peněz a z minysterstva pro neziskovky, tuž se nedivte, že robi udavače a cenzory, řikaju si Elfove a netuši, že to su obyčejni, odporni Trolove a Bretšnajdři a Čurdi a tak.. Ja bysem to za prachy robil tež, ale ja nemožu, bo su na te špatne straně.

No a ten Hampl mi teda řikal, že po svoji knižce Prolomeni hradeb (kera je mimochodem genyjalni) fčil piše dalši a že by tam chtěl ode mě předmluvu. A ja sem mu řek, že mu nic nenapišu, že nejsem žaden stroj na psani a že ta knižka bude stat stejně za hovno, bo po genyjalni knižce přichazi vždycky knižka blba a že když ja tam jako napišu předmluvu, tak budu tež za vola a že mi měl řict, když psal tu předchozi genyjalni, že tam bysem mu cosik napsal, ale to on nepřišel.

Ale on furt cosik mrmlal, znate Pražaky, že pry to bude dobre a take ty kecy jak polityci v televizi a tak sem nějak vyměknul a řekl mu, že když zrobi křest knižky v Ostravě a ne v te hlupe Praze, kde maju všeho plnu dupu a nevědi roupama co dřiv, tak jako když to zrobi v Ostravě, tak mu tam předmluvu napišu.

No ale to sem neměl robit, bo on normalně překvapil a řek, že Ostravu miluje a že Ostrava je stejně nejlepši a Banik tež a že kdyby nebyl Pražakem, tak by chtěl byt Ostravakem. No, to se mu nepodaři, bo s takym přizvukem by tu dostal po pysku hned po ranu, ale byl sem v pasti, bo jak on kyvnul na Ostravu, musel sem mu napsat předmluvu.

A zrobil mi radost, bo napsal, že sem kral blogařu a tak sem si řeknul, že ta knižka vlastně je cela genyjalni, když to napsal na tytulku a že už ani nemusim čist vnitřek.

No a pak zme přemyšlali, kaj byzme v Ostravě zrobili ten křest a do teho mi volal Jarek a jako že zrovna dočital tu moju posledni knižku „S Jarkem okolo Rakusko-Uherska„ a že nic lepšiho už nečital od doby, co umřel Dostojevsky a Šura otravila Haška a že by jako byl rad, kdybysem mu v te jeho Heligonce cosik z ni nepřečital.

No a ja su synek přemyšlivy, napadla mě myšlenka a ja sem ju normalně hnedka zrealizoval no a tak zme se na jednym podyju sešli všeci. Jarek, Hampl, Boris, ja Švejk a hosti z ciziny a mnozi dalši. U Martinovske firmy Textiler sem kupil origynalni mundur, v kerem Jarek Hašek putoval po Evropě a mohli zme jit na to.

A bylo to nadherne a Heligonka byla komplet vyprodana a lidi se bavili a tleskali jak cyp, bo měli radost, že je tu ještě kdosik, kdo přemyšla jako oni a ne jak ty kurvy z pražskych redakci, keři se vztekaju, že Hampl može beztrestně tvrdit, že podporuje bileho heterosexualniho chlopa, Větva si jezdi po Balkaně, Renner si foti kandelaře, prachy předava děckam a oni boraci placeni z multykulturnich peněz musi psat svinstva, bo by jinak neměli na zaplaceni hypoteky a lizačky.

No a to je všecko.

Pro dnešek by stačilo, ni?

Ni.

Ještě je třeba dodat toto, ať vidite, v jakem zkurvenem systemu žijeme. Když byste chtěli změnit pohlavi, pojišťovna zaplati pry všecko. Na rozdil od nemocnych děcek…

Zakladatel Asociace rodičů dětí s mozkovou obrnou Miloš Svoboda k tomu říká: „Kvalitní rehabilitace dětí s mozkovou obrnou je už dostupná i u nás, bohužel zdravotní pojišťovny ji stále nehradí. Jsme proto nesmírně vděčni za každou pomoc. V dubnu jsme otevřeli v Hranicích moderní neurorehabilitační centrum ARCADA, které poskytuje špičkové terapie, ve světě osvědčené a především účinné. Z finančního daru Borise Rennera tam zaplatíme intenzívní rehabilitaci skupině dětí s nejtěžšími formami chronického onemocnění mozku.“

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Heligonka

PS: Knižku Okolo Rakusko-Uherska si možete zadarmo přečitat tady, bo všechny kapitoly, kere neporušovaly kodex, vyšly na blogu iDnes, Uplně všecky kapitoly tam nejsou, bo některe porušuju kodex blogařa iDnes, tak to tam byt nemože. Kdybyste knižku aji ostatni moje knižky chtěli v opravdove papirove podobě, tak si o ně možete napsat tady. Je tam link na mejlovu adresu.

Uniformy ruznych armad možete kupit tady.

O knižky Petra Hampla si možete napsat tady.

No a nezbyva než přimy kontakt na nakup kandelařa Borisa Rennera.

V plne velikosti je video tady. Nezapomeňte aji na tlačitko odebirat, ať mate přehled o novych věcach.