Tak tu máme, co jsme chtěli: parazity z neziskovek a mak z Afghanistanu

Z rozhovoru pro Parlamentní listy 15.8.2018:

Proč podle Vás jsou právě neziskovky „trnem v oku“ tolika lidí v České republice?

Protože lidé vidí konkrétní výsledky jejich činnosti. Podpora úchylných věcí, likvidace svobody slova, podpora příchodu nekompatibilních imigrantů s protičeskými hodnotami, to jsou věci, které lidé vnímají velice citlivě. Nefunguje právo, spravedlnosti se nedovoláte, ve školách a v silových složkách jsou podporovány tendence, které jdou vyloženě proti zájmům českého národa a neziskovky tomuto stavu napomáhají. Neumíme integrovat menšinu ani po staletém soužití v tomto prostoru a tvrdíme, že to dokážeme u muslimů, kteří našimi hodnotami, jako je demokracie a rovnoprávnost pohrdají. Lidé nejsou hloupí, to právě žáby na prameni z neziskovek z nich dělají neschopné, nevzdělané jedince. Proto je vztah k neziskovkám takový.

Ačkoliv, jak už jsme řekli, hodně lidí na neziskovky nevraží, jsou některé z těchto organizací, jejichž práci byste ocenil? Co například humanitární organizace Člověk v tísni?

Neumím na to jednoznačně odpovědět. Na jedné straně znám osobně pozitivní humanitární působení jejich lidí třeba v Nepálu nebo v Gruzii po válce, kterou jejich prezident začal a Gruzie na to hrozným způsobem doplatila. Tady je jejich přínos neoddiskutovatelný. Na druhé straně jejich politické působení je v naprostém rozporu se zájmy občanů České republiky. Připomeňme si jejich „boj“ proti tzv. hate free, propagandě na školách v projektech „Na pravdě záleží“, kdy oblbují naše děti, spolupráce s protičeskými spolky jako jsou tzv. Evropské hodnoty nebo Sorosovu Open Society Fund. Jsou to právě oni, kteří šíří nenávist, nesvobodu a cenzuru.

Minulé dny přinesly velmi smutnou zprávu o smrti tří vojáků, kteří byli zabiti v Afganistánu. A i tato zpráva rozdělila názorově národ. Někteří je označují za hrdiny, jiní poukazují na to, že to vlastně byla jejich „práce“ a že „nebojovali“ za Českou republiku. Vy jste se na FB vyjádřil proti tomu, označovat je za hrdiny. Můžete svůj postoj pro Parlamentnilisty.cz přiblížit?

Můj blog https://www.ladikvetvicka.cz/index.php/2018/08/06/nebyli-a-ani-to-nemohli-byt-hrdinove/ je o devalvaci slova „hrdina“. Začali s tím už bolševici, kteří za hrdiny označovali jen své lidi. Generál Mašín, Kubiš, Gabčík a stovky dalších, ti pro ně hrdiny prostě nebyli. Mimochodem, ani prezident Beneš se ke své roli ve vyslání parašutistů určených k likvidaci představitele okupační mocnosti nehlásil. V devalvaci tohoto slova pokračovali komunisté i svou další činností. Vymýšleli nejrůznější hrdiny socialistické práce a podobné nesmysly. Palacha vyhlašovali za pomateného blázna, který podlehl řečem o studeném ohni.

Znám osobně mnoho účastníků misí v Kosovu i v Afghánistánu. Jsou to odvážní lidé, kterých si musíme vážit. Ale nejsou to hrdinové jen proto, že se objevili ve špatný čas na špatném místě. Jak k tomu přijdou ti ostatní kluci na misích? Ti tedy nejsou hrdinové? Pro mě je hrdinou ten, který se v kritické chvíli zachová správně a bez ohledu na své bezpečí se vydá napospas, aby zachránil majetek nebo život jiného. Ti kluci, kteří zahynuli v Afghanistánu, si zaslouží úctu, ale hrdinové to být nemůžou jen proto, že zrovna vedle nich se odpálil protivník, to jen devalvujeme obsah toho slova.

Politici se řečmi o hrdinství jen pokoušejí ospravedlnit svá rozhodnutí, aby se někdo snad nezeptal, co vlastně v tom Afghanistánu děláme. Poláci, Kanaďani i Francouzi už dávno své jednotky odvolali nebo silně omezili jejich počty. Pro vojáky je samozřejmě prospěšné účastnit se misí v kritických oblastech, protože voják nemůže být teoretik. Voják musí mít zkušenosti z nasazení v kritických misích. Ale lidé se začínají ptát – co tam vlastně dělají? Chrání pár svých základen, kompletně obklíčených Talibanem? Produkce opia od počátku intervence v Afghanistánu stoupla pětinásobně. Jak se opium a heroin dostává z hermeticky uzavřené země ven? Kdo jej pašuje? Kdo profituje z jeho produkce a exportu do Evropy? To jsou otázky, které si naši lidé díky devalvaci slova „hrdina“ začali pokládat.

K této tragické události se poměrně rázně vyjádřili zástupci KSČM. „KSČM žádá bez výhrad zastavení účasti České republiky v zahraničních vojenských misích bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, odmítá agresivní politiku USA a požaduje přehodnocení světového bezpečnostního systému, včetně setrvání České republiky v NATO. Za rozpoutání dnešní občanské války v Afghánistánu nesou největší odpovědnost právě Spojené státy americké,“ stojí například ve vyjádření. Co si o tomto názoru myslíte? Chcete naznačit, že americká mise v Afghanistánu má souvislost s Talibanem a rozšířením jeho vlivu?

Podívejme se, co řekl Zbygniew Brzezinski v rozhovoru pro Le Nouvel Observateur v roce 1998:

Bývalý šéf CIA, Robert Gates, uvedl ve svých pamětech, že americké výzvědné služby začaly pomáhat afghánským mudžahídům půl roku před sovětskou intervencí. Je to pravda?

Brzezinski: Ano. Podle oficiální verze historie byla zahájena pomoc CIA mudžahídům až v roce 1980, tedy až poté, co sovětská armáda okupovala 24. prosince 1979 Afghánistán. Ale realita, která byla dosud silně utajována, je úplně jiná: Ano, bylo to 3. července 1979, kdy prezident Carter podepsal první direktivu pro tajnou pomoc oponentům prosovětského režimu v Kábulu. A téhož dne jsem napsal memorandum prezidentovi, v němž jsem mu vysvětlil, že podle mého názoru tato pomoc povede k sovětské vojenské intervenci.

Navzdory tomuto riziku jste byl zastáncem poskytování této tajné pomoci. Anebo jste sám chtěl, aby Sovětský svaz napadl Afghánistán a chtěl jste tuto válku vyvolat?

Brzezinski: Tak to úplně není. Nenutili jsme Rusy, aby vpadli do Afghánistánu, ale úmyslně jsme zvýšili pravděpodobnost, že to udělají.

Když Sověti ospravedlňovali svou intervenci tvrzením, že měli v úmyslu bojovat proti tajnému angažmá Spojených států v Afghánistánu, nikdo jim nevěřil. Ale ona to byla pravda. Dnes v té věci ničeho nelitujete?

Brzezinski: Čeho bych měl litovat? Ta tajná operace, to byl výborný nápad. Důsledkem toho bylo, že byli Rusové vtaženi do afghánské pasti, a vy chcete, abych toho litoval? Onoho dne, co Sověti oficiálně překročili hranice, jsem napsal prezidentu Carterovi: Teď máme možnost dostat Sovětský svaz do jeho vietnamské války. A skutečně, téměř deset let musela Moskva pak vést válku, kterou sovětská vláda nebyla schopna podporovat, byl to konflikt, který vedl k demoralizaci a posléze k rozpadu sovětského impéria.

A ani nelitujete toho, že jste podporovali islámské fundamentalisty a poskytovali jste pomoc a zbraně budoucím teroristům?

Brzezinski: Co je důležitější pro světovou historii? Talibán anebo rozklad sovětského impéria? Pár nažhavených muslimů anebo osvobození střední Evropy a ukončení studené války?

Pár nažhavených muslimů? Vždyť se pořád říká a opakuje, že je islámský fundamentalismus světovou hrozbou.

Brzezinski: Nesmysl! Říká se, že Západ měl vůči islámu globální politiku. To je pitomost. Žádný globální islám neexistuje. Podívejte se na islám racionálním způsobem, bez demagogie a bez emocí. Je to skutečně čelné světové náboženství, s 1,5 miliardou věřících. Avšak co má společného saúdskoarabský fudamentalismus s umírněným Marokem, s pákistánským militarismem, či s egyptským prozápadním či středoasijským sekularismem?

Cely rozhovor pro Parlamentni listy najdete tady.