Tanky na ulicach Běloruska

Vzhledem k temu, že českym koronavizim se věřit neda, rozhodnul sem se podivat za bratrskym narodem Bělorusu, jak to u nich doopravdy je.

A samozřejmě, že mnohe bylo jinak, než jak nam režimni medyja serviruju. U nas se furt dokola řeši koronohumbuk, straši se obyvatelstvo 26 hodin denně (vč. DPH) taku propagandu, že lidi se po desetitisicach hlasi na odběry mozku a zdravym lidem se pak tvrdi, že su nakaženi. To v Bělorusku je to drsnějši.

Prvni tank v ulicach sem spatřil hned, jak sem vystupil z taxika.

Vyhružně miřil na zaparkovana auta. Zaklepal sem na poklop, bo sem chtěl vědět, jak to bylo s tym volebnim podvodem.

„Volili ste Lukyho?“ zavolal sem do nitra tanku. Zevnitř se ozval šramot, ale odpověď žadna.

Mlčeni znamena suhlas. Tak vida, zase nam lhali. Cela osadka tanku, štyry chlopi, volili Lukyho. Tuž to nam to pěkně začina ta socijologicka robota. V tanku byli mladi chlopi, musim to fčil genderově vyvažit. Ze stejnu otazku sem oslovil jakusik mladu, švarnu robku. Zastavila se, podivala se na mě jak na cypa, poklepala si na čelo, odplivla do křaku a pokračovala v chuzi.

To je zajimave, dalši volička Lukyho, pomyslel sem si. Dokonce aji tak jednoducha otazka ju přiměla k tak negatyvni reakci vuči blogařovi z nepřatelskeho EuroSajuza. Tak mlade byzme měli, fčil to eště musim vyvažit věkově, aby mě ti idyjoti z manypulatoru neoznačili za manypulatora, jak to oni umi, bo sami su manypulatoři, navic placeni.

„Volilas Lukyho, babuška?“ zastavil sem staru babku v parku.

Jak to slyšela, ta dobra duša zvedla kryku a přetahla mě s ňu po zadach a začala ječet: „I ty chuj adin, durak, v pizdu uběgaj, agěnt impěrijalizma!“

Zdrhal sem, až se za mnu prašilo. Statystyka byla jasna. Šest oslovenych lidi a z teho šest jasnych voliču Lukyho. Takže ne osumdesat, ale 121% (vč. DPH) dostal ten plešaty traktorysta! Řikal sem vam, že Česke koronavizi a jejim satelitam se neda věřit.

No a jak sem měl socijologicku robotu za sebu, vydal sem se mezi běžny lid, abych viděl, jak opravdu žije.

Lid žije prostě a jednoduše. Na stole nemože chybět moderni kavovar.

Sučasti domacnosti byva domaci pekarna, mikrovlnka a mlynek na nakličene zrni, oblibenu pochoutku slunkařske minske mladeže

Překvapila mě dostupnost modernich technologii.

Neomezeny internet stoji skoro tajak u nas – 85,-Kč na měsic (kurs rubla a koruny je 8,5:1)

A přijemne su aji volnočasove aktyvity, kdy zemědělci o vikendach předělavaju stare kvery na pluhy a traktory.

Vylivaju stara francuska vina a robi z nich molotovovy koktejly.

Enem ty mapy by mohli zaktualizovat, bo hranica Rajchu a Polska se už posunula kusek na zapad, za což su Polaci Sovětum dodneška vděčni.

A noviny by tež měli aktualizovat, německo už nema vudcem chlopa.

Na ulicach probihaju nepřijemne šťary…

Ale neni se čemu divit, bo hned za hranicama su vidět vojska susedniho arogantniho paktu

Obyvatelstvo je však vycvičene

Technyka je na špičkove urovni

…a občasne přestřelky na Stalinově linyji zatim furt vyhravaju naši.

Ladislav Větvička, zvlaštni zpravodaj Česke koronovize, Minsk

Autora nebo jine blogaře možete podpořit v anketě Blogař roka tady.