Zlate fronty na banany

Zlate fronty na banany

Tuž posledni, dvanacty dil kandelařa vzpomina na zlate časy, kdy ovoce bylo k dostani enem v dobach jejich vegetačniho zrani. A to, kere zme museli kupovat za devizy, nebylo ani tak. Lidi si řikali, jak by to bylo krasne,

kdyby banany staly tolik co kobzole a byly by furt. Dneska se jim to přani splnilo. Bohužel to neni tym, že by banany zlevnily, že…

———————–

Přišel prosinec a klepač zase osiřel. Od mamy, kera se na Obluku vyučila kadeřnicu, sem chodival kolem kramu „Ovoce – Zelenina“ přes oblast Dělnicke dodom.

Jakehosik barabu raz napadlo vymazat z nazvu „Ovoce – Zelenina“ druhe pismenko „e“ a politycky pruser byl na světě.

Takych duchodcu s krykama nad hlavu tam byla tenkrat cela hromada! Kupil sem kilo kubanskych pomeranček, kere se vyznačovaly tym, že kožu nešlo odervat od vnitřku a proto zme je nazyvali Fidelova skura. Venku sem chranil ten poklad pod vaťakem, bo synci řikali, že cygoši na Dělnicke by mi to urvali aji s ruku a cennu siťovku po dědkovi!

Ze sklopenym zrakem sem pak nenapadně prochazal Dělnicku až na zastavku štyrycitky a piskal si cosik ve smyslu sedmi statečnych. Po rokach musim konstatovat, že za celu dobu mojeho prochazani cygansku oblasťu zvanu „Dělnicka“ se mi nic zvlaštniho nestalo.

Kamoši zase přehaňali…

Autor: Boris Renner

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil